Zavolej....
Můžeš zavolat, v dálce slyším,
„určitě zavolám,“ sám si říkám.
Pak mi to náhle všechno došlo,
vždyť nevím ani, na jaké číslo?
To setkání bylo moc milé,
ta dívka se mi líbila.
Chtěl jsem ať to trvá déle,
půlnoc se již blížila.
„Musím už domů,“ řekla tiše,
„snad více řekneme si příště.“
„Opravdu jsem to nečekala“,
za dnešní večer děkovala.
Tak zavolej, zní mi v hlavě,
snad nějaká možnost existuje.
Tu dívku najít musím,
nevím jak…ale všechno zkusím!
(Ori)


že chodí už v tričku...
no vždyť jo....

