Líbám,líbáš líbáme
a vzít si to nedáme.
Líbejme se ostošest,
šak je to lék na bolest.
Bez studu a paniky,
propletme své jazyky
Polib mě na Lipně.
Líbám,líbáš líbáme
a vzít si to nedáme.
Líbejme se ostošest,
šak je to lék na bolest.
Bez studu a paniky,
propletme své jazyky
Polib mě na Lipně.
Na Lipně se líbat nedá
když na tebe komár sedá....
štípe kouše,píchá
je to bytost lichá.
Ale až ho zaplácneš...
líbej si mě ,kde jen chceš ))))
Zas je léto to vy víte
Komárů se nezbavíte
Neradím vám chodit k vodě
Bylo by to k vaší škodě
Nikdo nechce lívance
Při polibku Ivance
A tak, spěchejte na louku k lesu
Bude tam méně stresu
Světlušky vám budou svítit
Rozkvete kde jaké kvítí. :)
V korunách stromů vítr otevírá stánek.
Jen on a vánek.
V korunách stromů vítr otevírá stánek
a ptáci všude kolem o tom začínají pět.
Ještě jednou se tak narodit a zažít ptačí let.....
Jen vánkem být,co hladí ptačí pírka,
větříkem,co s povětřím si tyká.......
Láskou být.
Když nenajdem ráj dole
v nebi jej nenajdeme.
Andělé bydlí vedle nás
i když se stěhujeme.
Na polich, kde slunce se zlatí, zraje ječmen,klqs se klátí. Vítr písně
tiše hraje, do zralosti čas se krátí. Vedle něho žito stojí,tmavé,
silné,plné síly. Země hojnost pro nás strojí, Aby plné stoly byly. A pak
pšenice se vlní, zlatá řeka v letním žáru. Pole touhy naše plní, chléb
nám dává, zbaví sváru. Tři bratři,co spolu rostou, dar od země, dar od
nebe. Úrodu nám velkou hostou, děkujeme za tebe.
Výběr vlastních slov...složilo ia.....
Mně se to líbí, i když je to trochu kostrbaté, ale líbí. :) Je to
krásný, dá se u toho snít a je to ze života. :)
Zas berte v potaz to, že tomu nerozumím a nejsem poeta. Beru to tak, jak to
cítím. :)
"Básním", jen tak pro pobavení. Ale zadaná slova byla prima a dalo to docela
krásný kontext, dle mého. :)
Co si budeme povídat AI se rychle posouvá. Pořád to sleduju a jsem
zvědavá, co z toho všeho bude.
Jediné co je na houby je, že jak to hodili jako vyhledavač na google, tak už
se mi hůř něco hledá, jelikož mi to dost často nabízí něco, co
nehledám. Tak musím ověřovat z vícero zdrojů častěji, než dřív.
:)
A na konec,vystoupám za Tebou,Lásko,na kopec.
Na ten nejvyšší.
Kde ani tráva,ani kytky neslyší.
Jen vítr hvízdá tu svoji
a Bůh příjmá,
všechna opuštěná hnízda
a smutek tam neobstojí......
Mám ráda tiché rozjímání
kdy okolo ticho je
nic mi v přemýšlení nezabrání
a já myslím jen na tvoje...
ruce a objetí
a oči, které mě,,přeletí,,
a řeknou ...jsi moje...
Já vlastně nevím.,vůbec mě to netěší.
Začínám se ztrácet.
Když už v mém lese začlo se kácet.
Já vlastně nevím,jak to mám přežít.
Bez emocí,bez moci.
Jak se mám chovat,
když už mou louku,začali betonovat.
Jen abys věděla
Dostal jsem zápal plic
z častého nahlížení do lednic.
Co k tomu říct?
Některé noci mi prostě chybíš.
Na mechu si ustelu
v modřínovém hotelu.
A ač si tím nepomohu,
píší prstem na oblohu,
švihlý dopis andělům......
Pověz větru, taky vánku
kde má najít moji schránku
švihlé psaníčka mám ráda,
od dobrého kamaráda ))))
Andělové prominou....mi
že jim kradu dopisy
a když se fakt navztekají....
no tak boože- ať si si
Byli jsme byli, sami v jedné chvíli
Byli oni byli, s našimi sliby
Máš jasno máš, kolem pobíháš
Mám úsměv mám, že už nejsi sám
Dali tobě dali, chtělo by to zdali
Dám tobě dám, až bude tu tam
Dostal to co dostal, že si tolik popřál
Dostat chtělo dostat, vždycky můžeš zůstat.
můžeš přijit a zase odejít
je na tobě co budeš chtít
můžeš líbat i milovát
a nebo mu zbohem dát
tebe neznám budeš jiná
pracovitá nebo liná
po práci si klidně lehneš
pokorně však večer zadek zvedneš
můžeš pouze pohladit ho na tváří
to atmosféru hezkou vytváří
nebo jen tak řekneš nemám čas
a tim končí příběh váš.
Co přetrvává,láskou se stává.
Co se loučí a končí oční slanou vodou,
bylo jenom epizodou.
A to,co nikdy nenastalo na chvíli,ani na stálo?
Z toho srdce prudce bije.
Tomu,co nenastalo,
říká se poezie....
Ne každý ji má rád....
ale jak jednou přečte si ji,
už nikdy neunikne poezii.
Je to kráska, je to fantazie.
Je to kouzlo,co v básni žije .
Je to srdce....když pro lásku žije.