„Nepotřebuji tě, ale chci tě. Nemám prázdnotu, mám prostor pro činy. Neočekávám od Tebe, že mě uděláš šťastnou, jsem šťastná z Tvé radostí a úsměvu. Nemusíme se milovat jako blázni, nejsem Tvá a Ty nejsi můj. Jsem úplná i bez Tebe a Ty jsi beze mě taky úplný. Neumřu, pokud odejdeš, a Ty budeš šťastný, i kdybych odešla. Nejsi zodpovědný za mou osobní spokojenost. Přijímám Tě jako své zrcadlo a posla a nabízím Ti své oči, aby ses v nich také našel. Jsme dva krásné a vzácné vesmíry, úplné, dokonalé, připravené vytvářet nové světy. Nejsem bez tebe osamělá a Ty nejsi beze mě ztracený. Nebudeme zavírat dveře a okna jen proto, abychom byli vedle sebe a nemohli svobodně létat. Vážím si Tvé i mé svobody, každého dne našeho výběru.“ — Emanuele Pacifici 1931–2014