"Láska je křehká, ale je to jediná část nás, která se úspěšně brání postupujícímu procesu dehumanizace."
VĚDOMÍ VLASTNÍ CENY
Nevadí mi žít v mužském světě, pokud v něm mohu být ženou. (Marilyn
Monroe)
Jak se počítá cena člověka? Podle počtu napáchaných škod, podle délky vlasů nebo podle smysluplné existence. Podle toho kolikrát řekl miluji tě, nebo někoho obejmul? Či snad podle počtu projitých luk a utržených kopretin? Nejspíš ne. Svou cenu určuje člověk sám, tím jak se k sobě chová. Pokud se budu tvářit, že jsem levná a lehko dostupná, snižuji svou cenu. Ostatní se ke mě budou tak chovat.
Budou hledět skrz prsty. Jako ženy to máme mnohem složitější. Svou vlastní cena určujeme i podle vztahů k mužům a s muži. Ale nemělo by to být naopak. Neměli bychom si vytvořit svou vlastní hodnotu a až pak určovat, koho si k sobě pustíme? Nebude nám nakonec méně ublíženo? Nemluvím o tom, vytvořit si neproniknutelnou betonovou zeď okolo své osoby, ale nezvat k sobě jen tak někoho. Jsou lidé (muží i ženy), které neradi vídáváme, jejichž společnost nám víc ubližuje než pomáhá.
Když mě přepadají myšlenky, že jsem k ničemu. Dlouho hledím zrcadlu
do očí a opakuji si. Má cena je tak vysoká, jak si dovolím. Svůj čas
věnuji jen, těm s kterými je mi dobře, jen těm kteří o to stojí. Pak se
hezky obleču a vyrazím do ulic.
JAKOU MÁM CENU?
» autorka: Toulavá» Úvahy / Člověk
Pořád nás někdo nebo něco někam žene. Od malička plníme cizí očekávání, pak se snažíme naplnit ta naše. Končí to hledáním celoživotní smyslu našeho počínání, abychom nežili nadarmo:-)
Je potřeba si včas uvědomit, kdo jsme, a co vlastně chceme.
Jinak- ))) co si myslím , mám v galerii 
nemyslím že by moudre bylo se prohřebávat ve tvé galerii
a co jsi,kdo jsi,jaká jsi,čí jsi a na otázku seš volná je blbé se
ptát
když nepadla otázka-chceš mě,jak by sis to představovala,věříš v
boha
a boži větu co bůh stvořil člověk nerozdělůuj. Seš
kultivovaná,společenská a co řikáš
na Italskou domácnost,máš víc rada domací násili ženy na muže nebo muže
na ženu.
Miluješ třeba sado maso a nebo seš ráda připoutana pouty na posteli. A
chceš vůbec na to všechno odpovidat nebo už lezeš na čertovy skály a
chystáš se skočit dolů .......s padákem
„Vděčnost je lehké pírko, které poletuje v tanci větru a spřádá neviditelná pouta vděčnosti mezi naší duší a světem kolem nás. » – Johan Wolfgang von Goethe
Chce-li člověk žít v tom nejjasnějším světle
musí poznat i tu nejhlubší temnotu...
Životem vše začíná a smrti vše konči a to je tak asi vše "Grang Werthel Jorgmen" Chicago léta páně 1 187,.
Žena je jako růže, na každý květ připadá patnáct trnů. Květy
odkvetou, trny zůstávají. 
chtěla tim říct že žena je ostrá jako jed
i když už ta láhev s jedem je jak proutek s trny bez listi prázdná
tak pořad je jedovatá a rázná
proto muži raději je mnohdy ani vidět nechtěji.
a čim starší byl ten ženský generál
to už ten muž se i domu chodit bál
Ne, nechtěla...
jde o to, že ani růže ani žena není jen krásná. Je i nebezpečná.
Ale když si najdeš tu ,,pravou,, v tvých očích ji ani roky nezměnily....,
pořád si pamatuješ jak krásná a voňavá byla. (I když ses o ty trny
občas ,,škrábl,, )
To je vnitřní přání (touha) kopretin? :-)
Muži to mají jinak. Když tak koupí umělou a dovoní:-D
Ne....kopretina trny nemá,ani touhy.
Je jen prostá,bílá kopretina.
Pro pohled pouhý... 
Pokud se ty spokojíš s umělou kytkou....navíc koupenou... 
No právě, dá se to chápat všelijak. Oba máte recht, ale ten druhý výklad mi sedí víc. Asi je jasný proč. :-)
No....jde o to, jestli dostal na budku, nebo si obarvil háro, a nebo je jen
fialová guma )))) 
Už 25 žen mě pozvalo na ochutnávku "degustačku" ale nikdy se to neusktečnilo protože všech 25 manželu bylo tazantně proti a proto si ji pořad dělam sám a s uzenym v uzeném vývaru
Možná je v tom stud:-)
Kdo umí, ten umí a kdo neumí... 25 žen a 25 manželů:-)
1
1
1
1