Ach ti muži))))
Život bez nich by byla nuda. Milujete je, občas vás štvou a jindy se musíte
smát, čeho všeho jsou vaši manželé, partneři a otcové vašich dětí
schopni.
Ach ti muži))))
Život bez nich by byla nuda. Milujete je, občas vás štvou a jindy se musíte
smát, čeho všeho jsou vaši manželé, partneři a otcové vašich dětí
schopni.
„Chytrý člověk vyřeší problém. Moudrý člověk se mu vyhne.“ (Albert Einstein
Kdo je chytrý člověk?
Kdo je moudrý člověk?
Nepovažuji se ani za jednoho, ale dle tohohle citátu budu mít blíže k
chytrému než k moudrému. Protože když mám problém, tak ho řeším. I za
cenu toho, že se znelibim ostatním. Nezametám problémy pod koberec. Ráda si
zametám před vlastním prahem. Mám ráda jasno. Tedy pokud to jde. Ne vždy.
Dle povahy lidí. :-)
Nemyslím si, že moje povaha jasně mluví o chytrosti. Velmi často
zjišťuju, že jsem na něco hloupá.
Znám hodně vychytralých lidí. Chytrých pomálu a moudrých, jako hledat jehlu v kupce sena.
„Žití, to je největší umění na světě, neboť většina lidí pouze existuje.“ (Oscar Wilde
mysliš,před pěti lety astronomove zaznamenali obrovsky výbuch supernovy v hlubokem vesmiru vzdalenem miliony světelnych let. Problem byl v tom že to vše se odehralo před miliony světelnych let a my koukali pouze na minulost na něco co už tam miliony let neni. Třeba už tu taky nejsme a náš virtualni svět né počitačovy ale ten co jako by žijeme tu už taky není. Myšlenky vědcu jsou mnohdy fascinujici a ti přeživajicí to nikdy nepochopi.
hm nemusiš Kopretinko nemusiš ale můžeš jak pišeš
a i takovy může byt vesmír protože tam někde ve hvězdách
a hlubokych hlubinach temného vesmíru může být cokoliv
a pišuli cokoliv tak absolutně cokoliv. Mužeš zapojit bujnou fantazii
myšlenek a představ aby nakonec to všechno byla jiná forma celého kosmosu
než si můžeme ve své mysli představit. Člověk asi nebyl stv ořen proto
aby něco nadpozemského pochopil a uviděl.
Do vínku mu byly dane omezujicí schopnosti- má vidět jen to co vidět
má,má slyšet jen to co slyšet má a narodit se a zemřit to cele jeho
poslání.
Když k tomu přidáte "relativistický Dopplerův jev", možná bude všechno jinak:-)
možná člověk ktery pouze existuje si totež myslí možna o vás lidech pouze přeživajicích kteři ani nevidi tu svoji cestičku natož aby hlavu zvedli ke hvězdám zapřemyšleli a řekli si proč
Jan Neckář Já přijdu
Já přijdu, já přijdu,
já přijdu, já přijdu,
já přijdu, já přijdu,
já přijdu, já přijdu.
Jsem sama, mám desky,
kus vína i chlebíčků
a všechno, co úzce se váže
k tvým koníčkům.
Tak volám ti teď,
mám bezvadnou pleť,
přijď rovnou a včas,
pak rozdelí nás,
óó, óó, až ráno.
Já přijdu, já přijdu,
já přijdu, já přijdu.
Jsem sama a desky
už dávno mám přehrané,
ty nejdeš a nejdeš,
tvé toulky jsou přehnané.
Přijď rovnou a včas,
chci přátele zas,
já obavy mám,
že dorazíš k nám,
óó, óó, až ráno.
Čau.
Já přijdu, já přijdu.
Tak přijď.
Já přijdu.
Víš co, už nechoď.
Já přijdu, já přijdu.
Vážně už nechoď.
Já přijdu, já přijdu.
No a prosím tě, proč na mně takhle koukáš ?
Víš co, tak přijď zejtra.
Já přijdu, já přijdu.
Píšu...
Proklínám ,ty tvoje ústa proklínám, tvoje oči ledový,
v srdci jen sníh.
Sám a sám ,ať nikdy úsvit nespatříš ,
na ústa mříž oči oslepnou ,ať do smrti seš sám.
Čím je muž starší, tím jsou jeho koule menší. Když je mu 25, hraje fotbal. Když je mu 40, hraje tenis. A když je mu 60, hraje golf.
a po šedesátce by chtěl hrát hliněné malé kuličky házene du dulku
ale už je skoro slepý a důlek nevidí žena po šedesatce by mu ráda pomohla
ale ona zase nevidi ty kuličky
Loučíš se? Je to zbytečné- tohle je přece jen virtualita. Neber to
osobně.
Já s tebou problém nemám. Tak až budeš chtít- budeš vítaná.
vidíš jak je to všechno šibalsky propletené
asi před rokem před zrušenim profilu sem tu
take básnil a byl nezavazně vic odvazan až
to vypadalo že tě balim a tys mě poslala do
papáááá. a já už nebasnil s tebou a na tvych strankach
a vysledek špatné pochopeni dvou lidí. Básnik se nemůže zamilovat do svych
čtenářek a už vůbec né čtenářky do básnika miluji pouze básně a
neřeši kdo je napsal a co bylo inspiraci proto aby je napsal..
problem zmizí když otevřeš knihu přečteš si báseň jednu nebo vicero
básni usměješ se a knihu zavřeš. Lehneš si do postele zhasneš světlo a
než usneš slova básnika vkladáš do svého života s milým,přítelem ktery
je zrovna na služebni cestě se svou asistentkou a ty se trapiš myšlenkou
............atd
minulost je za náma a budoucnost před náma, žijeme v chaosu a brutalnim světě. Lide už nerozpoznavají dobro a zlo ale pouze obsah peněženek a konta svá . Peníze jsou spouštěci mechanizmus ovladnuti lidské mysli.
Tohle jsem potkala na netu :-) líbí se mi to a souhlasím. Mnohé nemoci, pramení z našeho nitra.
" Stará léčitelka duše říkávala: Nebolí záda, bolí břemeno. Nebolí oči, bolí nespravedlnost. Nebolí hlava, bolí myšlenky. Nebolí hrdlo, ale bolí to, co se nevyjádří, nebo vyjádří v hněvu. Nebolí žaludek, bolí to, co duše nestráví. Nebolí játra, bolí hněv. Nebolí srdce, bolí láska. A je to právě láska, která obsahuje nejsilnější lék. "
Ada Luz Marquez
VÍLY, PRINCEZNY, RYTÍŘI A DRACI
aneb stopy mého ztraceného ženství ...
Od dubna, kdy jsem skoro spadla do obří stopy svého ženství, se toho
hodně stalo. Hodně jsem se naučila při rozeznávání i těch nejmenších
stop. Změnila jsem se a zkrásněla.... jako bych znovu vyrostla. Jenže
tentokrát to vidím jenom já. Já a možná zrcadlo, které občas
blahoskloně tvrdí: "ty, má královno, jsi nejkrásnější."
Uvědomuji si, i když ne každý den, že jsem svou vlastní Bohyní. Být
ženou je pro mě pochopením, nasloucháním a sdílením. Symbolikou, která
mi propujčuje moc víl i čarodějek. Ne nejsem princezna na to jsem moc
zmlsaná divokou přírodou. Možností letět s větrem o závod z kopce dolů,
nebo protančit se ulicí. Možností ve dne stát pod hvězdnou oblohou a
mlčet.
Proč to? Pro ten pocit kouzelné volnosti a svobody. Můj svět je i nebe plné
hvězd, plné smyslu i chaosu zároveň.Vždyť i květiny mají své vlastní
rozmary. Krásně to popsal třeba Exupery.
Jsem ráda, že nemusím čekat ve věži hlídané drakem. Jsem ráda, že se
nenechám spoutávat imaginárními zdmi a hrady, čekat na imaginární prince,
kteří přijedou na dracích svých tužeb. Protože mé sny jsou jako
třepotavý motýli a princi raději drží opratě pevně v rukou. Jsem ráda,
že o mě nepropukají boje, protože ten, který mě zaujal, by mohl být
zabit. Můj život si mohu vymyslet jen já. A proč ho vymýšlet, když ho
mohu žít..?
Jsem žena, bohyně, víla i čarodějka. Mám moc omotat si draka kolem prstu.
Mám moc upoutat tě, aniž by jsi věděl proč.
» autorka: Toulavá»
:-)) protože se tu mluví o ženství a to si většinou privilegují ženy?
takové dlouhé články musím nejdřive vtlačit do lahvičky od kapaku a pomaličku vstřebávat