MRAVNÍ SÍLA - SÍLA LÁSKY K ODPOUŠTĚNÍ.
Odpouštět je jedna věc, ale odpustit je věc druhá! Vyžaduje to naprosté "vymazání" zlého činu ve vzpomínkách!
MRAVNÍ SÍLA - SÍLA LÁSKY K ODPOUŠTĚNÍ.
Odpouštět je jedna věc, ale odpustit je věc druhá! Vyžaduje to naprosté "vymazání" zlého činu ve vzpomínkách!
Když si řádně neočistíte boty o rohožku, potom si doma pravděpodobně "ušpiníte" podlahu!
Ale když někomu neodpustíte, potom si zcela jistě "ušpiníte" celý zbytek dne a možná i celý život!
Ano, naše svědomí si zaslouží vždy ihned očistit!
(Když si zašpiníme ruce, hledáme vodu, abychom si je rychle opláchli. A svědomí si očistu zaslouží stejně tak!)
Život.
Početí, porod, cesta životem, zesnutí (smrt).
Etické početí dítěte je podle mne základem pro jeho následný šťastný život...
Láskyplně počaté, při vývinu v těle maminky milované dítě, má největší předpoklady pro radostný a šťastný život.
Já nevím, zda je etické chování dědičné, ale dítě vychovávané s láskyplnou péčí jistě získá velmi dobré návyky pro život, pakliže je už "nezdědilo" při svém početí...
Výjimky existovat budou, ale jistě se na mne nebudete zlobit, že přemýšlím: "KDE SE STALA CHYBA!"
Buď sám tou změnou, kterou chceš vidět ve světě.“ — Mahátma Gándhí
Zdroj: https://citaty.net/citaty/276458-mahatma-gandhi-bud-sam-tou-zmenou-kterou-chces-videt-ve-svete/
Jistě víte, že to je možné dokázat pouze nadlidskou silou! A já nadčlověkem nejsem!
Můžeme snít, můžeme toužit, můžeme chtít, můžeme se pokusit, ale kde k tomu vzít tu sílu?
A k tomu dodám:
"Je možné, že nevidím to, co bych vidět měl, že neslyším to, co bych slyšet měl, že necítím to, co bych cítit měl a že nevnímám to, co bych vnímat měl."
Jsme lidé?
Jsme v tomto světě skutečně ještě lidmi?
Je ještě člověkem ten, kdo odpálí smrtonosnou raketu na obydlené město a ten, kdo mu to rozkáže?
Přísloví:
Leckdo řekne: "Jsem silný", a řekne: "Nastražím léčku", neříká si však: "Nastražím ji sám sobě."
ETIKA NIKOMACHOVA.
Etika Nikomachova je Aristotelovo dílo pojednávající o etice. Tématem díla je sokratovská otázka: "Jak by měl člověk nejlépe žít?" Toto dílo mělo na lidstvo významný vliv hlavně ve středověku, ale i dnes je aktuální.
Pravdomluvnost.
Lhaní je zlé, v tom se jistě shodneme.
Ani "milosrdné lži" nejsou "to pravé ořechové", jak se říká lidově!
Kde ale najít a brát sílu a odvahu k neustálé pravdomluvnosti? Kde? Tak to je otázka!
Předsevzetí.
Předsevzetí je myšlenkové rozhodnutí, jak cosi změnit k lepšímu,
viďte!?
Ale jak si může člověk udržovat čistotu svých úmyslů i srdce, když to
vůbec není snadné!?
A když se mu to přece jen podaří, jak žít a znovu nepodlehnout tomu, z čeho jsme se vymanili? Jakým způsobem může člověk zůstat poctivý a čestný, položím-li tu otázku obecně?
Smíření.
Smíříme-li se v nitru sami se sebou i s celým lidstvem, tj. se všemi těmi rozličnými povahami jednotlivých lidí, potom je otázkou, zda se život ve smíru se sebou i s ostatními lidmi může stát ideálem harmonického života?
Jedná se o jakési smíření se situací, v jaké se nacházím a v jaké se nachází i všichni ostatní...
Stačí to ke štěstí? Té úvaze chybí prostor pro lásku! Je život v míru, kde pro lásku není dost místa, skutečně ideálem harmonického života, jak jsem se ptal v úvodu? Asi ne, co!?
Nevím, láska je jako voda, živiny a sluneční svit pro rostlinu. (Mír by rostlinám nestačil.)