Miláčku umírám...
Tak jen pokojně lež a soustřeď se!
Jde chlap po ulici a v náručí nese urnu. Okolo něho jde lidožrout a povidá: No teeda, kdes sehnal instant?
Svoje příbuzenstvo bych nevyměnil za nic na světě... Takže když chtěli výkupný za tchyni, nic jsem jim nedal!
Prosí chlápek ďábla: "Klidně ti upíšu duši, jen mne zbav tchyně."
"Tak to nepůjde, my máme zakázáno dělat dobré skutky!"
"Vždy, když se hádám s tchyní, poslední slovo je vždy moje!"
"A co jí říkáš?"
"Ano, maminko!"
„To je dobře, babi, že jsi přijela,” povídá malý Pepíček.
„Opravdu? A proč?” ptá se babička.
„No, táta říkal, že ke štěstí nám tu chybíš už jen ty...”
Přijde kostra do baru.
„Co si dáte?“
„Pivo a hadr.“
Přijde kostra do řeznictví a prohlíží si maso za pultem. Až ji osloví
prodavačka:
„Tak co to bude?“
A kostra na to:
„Nic. Jenom se tak koukám co se teď nosí.“
Potkají se dvě kostry a jedna se ptá druhé:
„Kam jdeš“
„Na kožní.“
Přijde kostra k doktorovi a doktor povídá:
„No, vy jdete brzo!“
Pro dětské čtenáře a pamětníky:
Pepíček odchází z návštěvy a ptá se Aničky: „Máte lžíci na
boty?“
Anička na to: „Ne, my boty nejíme.“
Z pamětí ošklivého chlapce:
Po letech se do vlasti vrátil Čechoaustralan a kamarád ho provádí po
Praze. Když pak jdou na kafe, host říká:
„Dlouho jsem tu nebyl. Česky jsem nezapomněl, ale jednomu jsem nerozuměl.
Jak pořád říkáš ´šimsisi, jo, šimsisi´. Co to znamená?“
Hostitel na to:
„Jak bych ti to vysvětlil.... No, to jako znamená ´esisisišim´.“