Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Vtipy a anekdoty >> Vtipy, fóry, černý humor, kameňáky, polit. a gend. nekorektní vtipy.

Miláčku umírám...
Tak jen pokojně lež a soustřeď se!

Jde chlap po ulici a v náručí nese urnu. Okolo něho jde lidožrout a povidá: No teeda, kdes sehnal instant?

Svoje příbuzenstvo bych nevyměnil za nic na světě... Takže když chtěli výkupný za tchyni, nic jsem jim nedal!

Prosí chlápek ďábla: "Klidně ti upíšu duši, jen mne zbav tchyně."
"Tak to nepůjde, my máme zakázáno dělat dobré skutky!"

"Vždy, když se hádám s tchyní, poslední slovo je vždy moje!"
"A co jí říkáš?"
"Ano, maminko!"

„To je dobře, babi, že jsi přijela,” povídá malý Pepíček.
„Opravdu? A proč?” ptá se babička.
„No, táta říkal, že ke štěstí nám tu chybíš už jen ty...”

Přijde kostra do baru.
„Co si dáte?“
„Pivo a hadr.“

Přijde kostra do řeznictví a prohlíží si maso za pultem. Až ji osloví prodavačka:
„Tak co to bude?“
A kostra na to:
„Nic. Jenom se tak koukám co se teď nosí.“

Potkají se dvě kostry a jedna se ptá druhé:
„Kam jdeš“
„Na kožní.“

Přijde kostra k doktorovi a doktor povídá:
„No, vy jdete brzo!“

Pro dětské čtenáře a pamětníky:
Pepíček odchází z návštěvy a ptá se Aničky: „Máte lžíci na boty?“
Anička na to: „Ne, my boty nejíme.“

Z pamětí ošklivého chlapce:

• Když se můj otec chtěl milovat, matka mu vždycky ukázala moji fotografii.
• Měl jsem hodně beďarů. Jednou jsem usnul v knihovně a když jsem se vzbudil, nějaký slepec si četl v mém obličeji.
• Pocházím z hloupé rodiny. Během války Severu proti Jihu bojoval můj skvělý strýc za Západ.
• Můj otec byl také hlupák. Pracoval v bance a chytili ho jak krade propisky.
• Když jsem se narodil, doktor přišel do čekárny a řekl mému otci: „Dělali jsme, co jsme mohli, ale protlačil se ven.“
• Moje matka mě nechtěla kojit. Říkala, že mě měla ráda jen jako přítele.
• Když mne donesli ke křtu, farář řekl: „Chcete ho pokřtít, nebo obětovat?“
• Mohu říct, že mě rodiče nenáviděli. Ve vaně jsem si hrával s opékačem topinek a s rádiem.
• Pracoval jsem v obchodě se zvířaty a lidé se ptali, jak moc ještě porostu.
• Když jsem byl malé dítě, chtěli mě vyfotit na plakát propagující antikoncepci.
• Jednou mě unesli a poslali mému otci kus mého prstu. Odpověděl jim, že chce víc důkazů.
• Jako dítě jsem se ztratil. Viděl jsem policistu a požádal ho, aby mi pomohl najít mou rodinu. Řekl jsem: „Myslíte, že je někdy najdeme?“ On odpověděl: „Nevím, chlapče. Je spousta míst, kde se mohou skrývat.“
• Když je Halloween, rodiče oblékají své děti tak, aby vypadaly jako já. Loni se mi jedno dítě snažilo sundat tvář.
• Poslední přání mého strýce bylo, abych mu seděl na klíně. Umřel na elektrickém křesle.

Po letech se do vlasti vrátil Čechoaustralan a kamarád ho provádí po Praze. Když pak jdou na kafe, host říká:
„Dlouho jsem tu nebyl. Česky jsem nezapomněl, ale jednomu jsem nerozuměl. Jak pořád říkáš ´šimsisi, jo, šimsisi´. Co to znamená?“
Hostitel na to:
„Jak bych ti to vysvětlil.... No, to jako znamená ´esisisišim´.“