Víte, co je absolutní jeptiška?
To je jeptiška, jejíž matka byla jeptiška a její babička také.
Holčička: „Tatínku, já bych chtěla na Vánoce pejska.“
Tatínek: „Nevymejšlej si, bude kapr jako vždycky.“
Otec jede po namáhavém dni z práce domů a na poslední chvíli si
uvědomí, že má dnes jeho malá dcerka narozeniny. Rychle tedy zajede do
nejbližšího otevřeného hračkářství a vybírá něco, co by dcerunku
potěšilo.
„Kolikpak stojí Barbie, slečno?“ ptá se prodavačky.
„To záleží, jakou sadu byste si přál.“ odpoví prodavačka. „Barbie
na pláži stojí 350 Kč, Barbie jde na bál stojí také 350 Kč, stejně tak
i Barbie nakupuje. Barbie se rozvádí ovšem stojí 4000 Kč.“
„Proč všechny stojí stejně a jen Barbie se rozvádí stojí takový
nehorázný majlant?“ nechápavě kroutí hlavou otec.
„To je přeci jasné,“ řekne pokladní, „k Barbie se rozvádí dostanete
zdarma ještě Kenův dům, Kenův nábytek, Kenovo auto a Kenovu jachtu!“
Potká holčička večer u ledničky cizího chlapa.
„Vy jste náš nový babysitter?“ ptá se.
„Ne. Já jsem váš nový motherfucker.“
Tuhle jsem jel narvaným autobusem . Bál jsem se, jestli nechytnu covida. Tak jsem se uprdnul. Čich měli všichni v pořádku.
Vzít ji na kafe, na večeři, na film, zatancovat...
Což značí navařit do ešusu, najít odlehlou lavičku, naplnit termosku,
nabít tablet, aby vydržel celý film i dance-playlist a tančit tam až do
zákazu vycházení.
10. května se prý definitivně otevírají obchody. Konečně vyrazím pro oteplovačky a sněhule, protože věřím, že nakonec pustěj i ty skiareály!
Svatý Petr se ptá tří mužů, jak zemřeli.
První muž říká: „Vrátil jsem se ze služební cesty dřív, protože
jsem si myslel, že je mi žena nevěrná. Vběhnu na balkon a tam se drží
chlap zábradlí. Vzal jsem na něj kladivo, mlátil ho do rukou a on se pustil.
Dole byli stěhováci a on jim dopadl do křesla. Tak jsem popadl lednici a
házím ji na něj, jenže jsem se převážil. No a jsem tady.“
Druhý povídá: „Já zaléval kytky v 11. patře. Moc jsem se nahnul a padal
dolů. Stačil jsem se chytit zábradlí v 5. patře, ale přišel chlap a
mlátil mě kladivem. Tak jsem spadl stěhovákům do křesla, kouknu vzhůru a
letí na mě lednice s chlapem. Tak jsem tady.“
„A co ty?“ obrátí se Petr na třetího.
„No, já si tak sedím v lednici...“
Tři králové se sklánějí ve chlévě nad kolébkou:
„Ježíši, ten je krásnej.“
Marie se obrátí na Josefa:
„Vidíš? Takový hezký jméno a ty pořád Hugo, Hugo!“
Potkají se dva kamarádi.
„Tak co, jak se máš, co děláš?“
„A A Ale cho cho cho dí dím na na na tu tu lo lo logo logo logopedii.“
„No a jak ti to jde?“
„Po po po po poslouchej: Tři tisíce tři sta třicet tři stříbrných
stříkaček stříkalo přes tři tisíce tři sta třicet tři stříbrných
střech.“
„No to je fantastický!“
„No no no, jo ale vona na na na to to má má málokdy p p p při při přijde
ř ř ře ře řeč.“
1