hoci neveriaci v Boha neverí, on existuje - tu ide o dôveru v Kristovo slovo, on nie je lháŕ - inak by bol lhářem dejin - kto si to dovolí tvrdit?...
hoci neveriaci v Boha neverí, on existuje - tu ide o dôveru v Kristovo slovo, on nie je lháŕ - inak by bol lhářem dejin - kto si to dovolí tvrdit?...
A co když jsou "lháři dějin" právě ti, kteří vypracovali a
vypracovávají pohádky kolem Krista?
Tvůrci každé ideologie si poslouží nějakým glorifikovaným mučedníkem.
Muslimové mají své proroky, křesťané svého Ježíše a komunisti svého
Lenina.
A kdo si dovolí tvrdit, že nebyl?
Proč by kurnik důvěra v to, že jistá osoba nebyla lhářem, měla být hlavním vodítkem pro rozhodnutí, zda je něco skutečně pravda? To kriticky myslící jedinec nemůže myslet vážně!
Jo, nehledě na fakt, že s mono-bohem nepřišel ani Ježíšek, ani Mojžíšek.
Počátky monoteismu, tedy ideologie postavené na single-bohovi lze v našem kulturním okruhu (Středozemního moře) vystopovat k Echnatonovi. Vymyslel si boha Atona.
Křesťanská verze pohádky o Ježíškovi je zajímavá tím, že si jejich
bůh oplodnil člověčici Marii, aby se v ní zrodil v podobě Ježíška,
který se nechá demonstrativně popravit, aby měli křesťané svého
mučedníka. Tím se vyjevil bůh jako v lidské figuře, kompletně i s
plínkami v jeslích. No, každá ideologie má své slabé místo a proto tuto
fázi ideologické pohádky věřící opatrně obcházejí. 