Existence je možná jen někde - pokud neexistuje prostor/to někde, tak
neexistuje nic - ani Bůh

Existence je možná jen někde - pokud neexistuje prostor/to někde, tak
neexistuje nic - ani Bůh

Tak že jsi Bohu vymezil prostor a máš potřebu jej nasoukat do nějakého
prostoru?
Ale co když Bůh je mimo prostor ale i mimo čas ?
Dalko ale Buh nestvoril prostor jako takovy -- ten existoval - doslo pouze ke
stvoreni vesmiru jako takoveho v tom prostoru --
My nevime jestli predtim nez byl stvoren dnesni vesmir nic neexistovalo?? -
Proste nic v prostoru - jestli uz predtim neco existovalo tak to Buh zmenil -- v
nic existujici. Buh muze hned stovorit ale taky hned vse nechat zaniknout. Nasi
existenci pocitame od naseho stvoreni jako celku dnesniho vesmiru. Co bylo
predtim mame za prazdnou nicotnost nijak nas neovlivnujici.
A kdo stvořil ten prostor? .-))))))))))))
Tys tomu zase nasadil nočník, KIWIště .-))))))))))
k rozlišení dějů v prostoru je třeba pozorujícího rozumu :-)) tedy bez rozumu, žádný prostor, žádné rozlišování dějů či procesů... mrtvo.
V prostoru se pohybuje i hmyz, třeba včely, pavouci ... a ti mají přesnou
představu jak a kde sehnat potravu, kam naklást vajíčka, kde a jak si
udělat hnízdo.
I ten "pozorující rozum" má smysl jen tehdy, když do "postrkává"
zvědavost.
Podívej kolik generací kléru jen živořilo a živoří úplně spokojeně
dodnes v nevědomosti o přírodě, zato mají nabiflované žvásty
náboženské ideologie. Prostě věří. Věří v reálnou existenci bohů,
duchů, démonů, andělů, pekla, nebe .... zkrátka věří, věří ...
protože jim nepřísluší myslet, klást otázky a hledat na ně
odpovědi.
Traduje se, že Galilei nabízel nějakým sutanášům pohled svým teleskopem na Jupiter a na jeho měsíce jako důkaz heliocentrismu. Ti s hrůzou odmítli se do teleskopu mrknout, že v bibli o měsících Jupitera nic nestojí a proto nemohou existovat. Tak byla zachován geocentrismus. Galilei byl při pozdějším procesu donucen proklít své dílo a zavrhnou heliocentrismus pod hrozbou upálení, kterému unikl jen a jen o fous.