Ani věřící nemusí svou víru posuzovat nekriticky. Pomůže mu to uvědomit si, že jeho „pravda“ je zcela závislá na uvěření, a že uvěření naopak není závislé na tom, zda je jeho obsah pravda. A tedy že víra (ani počet věřících) neznamená nutně pravdu. Že znamená jenom víru.
A že nevěřící není ani hloupý, ani povrchní, ani konzumní, ani egoistický, ani neempatický, ani mamonářský (ani ty další voloviny, co sem o něm pořád vrháš), ale že jeho důvod k nevíře je naprosto legitimní a rozumem podložený přinejmenším jako víra.
Nekritický věřící je náboženský zaslepenec. Nejlepší výchozí materiál pro náboženské války. Přesně jako ty.

,