Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

žádné takové jsme nenašli.

našli, ale ty nemáš koule se k tomu postavit jako chlap...

Genesis 20:13
CEP
Když mě bohové po odchodu z otcova domu nechali bloudit, řekl jsem jí: »Prokazuj mi toto milosrdenství: na každém místě, kam přijdeme, říkej o mně, že jsem tvůj bratr«."

Dt 32:8-9
Když Nejvyšší přiděloval národům jejich dědictví,
když rozsazoval Adamovo potomstvo,
stanovil hranice lidu podle počtu synů božích.
Hospodinovým podílem byl Jákob, jeho dědickým podílem byl Izrael.

ad soucet:
.."žádné takové jsme nenašli"..
v tom pripade jsi si zrejme stale neracil povsimnout kuprikladu kolegou krudoxem opakovane citovane pasaze V shromáždění bohů postavil se Bůh, vykoná soud mezi bohy - a nyni, kdyz ti byla "konecne" predlozena, muzes prosim pristoupit k jejimu rozboru?

k tomu už jsem se dávno vyjádřil, jak jsem zabejčenýmu fanatickýcmu krudoxovi už jednou připomenul:
https://diskuze.chatujme.cz/nabozenstvi/ateisticka-spolecnost-t303?lpid=100956#p100956

U žalmu 82 není úplně jasné, komu je adresován, vypadá to na lidské (izraelské) soudce, ti jsou díky svému soudcovského úřadu bohové v přeneseném smyslu.

ad soucet:
to jakoze fakt myslis vazne, ze se s presvedcenim akademickych ucencu o monolatricnosti dane pasaze "vyrovnas" jednoduse tim, ze napises, "u žalmu 82 není úplně jasné, komu je adresován, vypadá to na lidské (izraelské) soudce"? ale ok.. jestlize jsi se dnes dovolaval toho, ze "Bible je věroučná kniha", pokus se mi tedy tento vers osvetlit teologicky, a to, prosim pekne, predevsim z hlediska reformy nabozenstvi, se kterou je spjat..

ad:
jen prosim nehledej zadne hacky a pokus se uprimne odpovedet..

Vždyť jsem taky napsal vyjádření učenců. Žalm předkládá odpovědnost pozemských soudců vůči Nejvyššímu soudci.

ad soucet:
ok a jaky duvod mel tedy podle tebe autor textu ony tebou zminene "pozemské soudce" nazvat "božskými bytostmi" v ramci teologickeho osvetleni, o ktere jsem te pozadal?
viz. מִזְמ֗וֹר לְאָ֫סָ֥ף אֱ‍ֽלֹהִ֗ים נִצָּ֥ב בַּעֲדַת־אֵ֑ל בְּקֶ֖רֶב אֱלֹהִ֣ים יִשְׁפֹּֽט׃

No to už jsem psal, lidští soudci jsou díky svému soudcovského úřadu bohové v přeneseném smyslu. Soudcovský úřad je Boží úřad, protože soud patří pouze Bohu a izraelští soudcové měli vůči Bohu odpovědnost:

Dt 1,16-17: Vašim soudcům jsem tenkrát přikázal: „Vyslechnete své bratry a budete soudit spravedlivě, ať půjde o při mezi člověkem a jeho druhem nebo mezi ním a přistěhovalcem. Při soudu buďte nestranní. Vyslechněte malého stejně jako velkého; nikoho se nelekejte, neboť soud náleží Bohu. Záležitost, která by pro vás byla příliš nesnadná, vznesete na mě a já ji vyslechnu.“

2 Par 19,6: Soudcům nařídil: "Dbejte na to, co děláte, vždyť nevykonáváte soud lidský, ale soud Hospodinův. On je s vámi, když vynášíte rozsudek.

ad soucet:
vubec ti nerozumim.. v Dt 1,16-17 se jedna o Mojzisovo prohlaseni, ve kterem uvadi principy spravedliveho soudu a poveruje tebou zminene soudce, aby pripady projednavali kuprikladu bez ohledu na prislusnost zucastnenych stran, zatimco v diskutovane pasazi (Zalm 82 1), Pismem zprostredkovany JHVH primo soudi a odsuzuje bozstva (idea Boziho koncilu) za jejich zanedbavani lidstva a je zaltarem "vyzvan k povstani" a prevzeti spravcovstvi - skutecnost, ze jsou to bohove jakozto soudci v lidskem kontextu a nikoliv obracene, doklada kuprikladu 6. vers, kde cteni אלהים vylucuje lidi / co se totiz povahy jejich smrti tyce, je zde nikoliv nahodou akcentovano slovo כאדם, tedy ze "bohove zemrou, jako by byli lidmi" - kontrast s jejich povahou je proto evidentni.. jelikoz zde kontext nepodporuje cteni ve smyslu soudcu, ale bohu a Boha, muzes prosim poskytnout ono teologicke osvetleni dane pasaze?

Něčím podobným jsem chtě reagovat, ale nemá to smysl.

Popravdě nevím, jestli oba mluvíme o stejném žalmu. V Žalmu 82 Jahve odsuzuje izraelské soudce, že nesoudí spravedlivě. Zdůvodnění, proč jsou soudci nazýváni bohové, jaké jsem poskytl, je myslím dobře pochopitelné. Slovo כאדם se užívá i ve smyslu obyčejný/prostý lid (viz Ž 49,3), takže Jahve jim říká, že ačkoli mají vysoké, božské postavení, tak zemřou jako obyčejní, "nízcí" lidé. A slovo אלהים nevylučuje použití na lidi, obecně se chápe, že je používáno přímo pro soudce např. v
Ex 22,8: V každé majetkové při, půjde-li o býka, osla nebo beránka, o plášť nebo o jakoukoli ztracenou věc, kterou by někdo označil za svou, ať přijde spor obou stran před Boha. Koho Bůh označí za viníka, ten dá svému bližnímu dvojnásobnou náhradu.
1 Sam 2,25: Jestliže hřeší člověk proti člověku, je rozhodčím nad ním Bůh. Zhřeší-li však člověk proti Hospodinu, kdo nad ním bude rozhodčím?" Ale oni svého otce neposlouchali. Hospodin tedy rozhodl, že propadnou smrti.
v obou případech třeba Kralická Bible slovo Bůh překládá přímo slovem soudce. Jinak je ještě slovo אלהים aplikováno na Mojžíše v Ex 4,16 a 7,1.

ad soucet:
rec je o Zalmu 82 a jelikoz citis potrebu se na to dotazat, odmitam dale diskutovat, protoze to evidentne nema zadny smysl.. ztotoznuji se proto s krudoxem, ze pochopit to je proste nad tve schopnosti.. tve "cteni" je totiz nejen chybne, ale predevsim ignorujici v hebrejske Bibli rozsirene literarni konvence a de facto i izraelskou historii az po pozdni druhe chramove obdobi - kdybys nebyl naprosty ignorant, tak bys rozhodne vedel, ze zmineny zalm je jedinou instanci Pisma, kde je takto argumentovano ve prospech monotheismu / oduvodneni, proc by Buh Izraele mel byt jedinym pravym Bohem.. zalez a uz drz pysk, jinak te fakt intelektualne vykastruju!!!

ad:
vyjma theisty krudoxe se samozrejme shoduji i s atheistou Dalkem

Prázdný fráze mi nezajímají, ať už od tebe, krudoxe nebo od kohokoli jinýho. Takováhle dětinská reakce je úplně zbytečná.

dětinský jsi ty, ignorant...

Biblický henoteismus

Texty, později zahrnuté do Hebrejské Bible, vznikaly v průběhu mnoha staletí a logicky v sobě odrážejí i vývoj lidské víry v bohy a Boha, od polyteismu přes henoteismus až k monoteismu. Finální redakci textů hebrejského kánonu prováděli horliví monoteisté. Přesto v textech můžeme nalézt řadu pozůstatků henoteistické víry.

O polyteistických kořenech, ze kterých vyrůstal Judaismus a v jejichž kontextu vznikaly i nejstarší biblické texty, píše zajímavě Richley H. Crapo na stránkách "An Antropologist Looks at the Judeo-Christian Scriptures".[5]

R. H. Crapo vysvětluje, proč je v Hebrejské Bibli místy používáno plurálu elohím pro vyjádření singuláru, když pro jednotné číslo existuje jinde v textu jednoznačný pojem El či Yahweh. Dále volně přeloženo a zkráceno:
Dříve, před vznikem prvních textů Bible, semitské náboženství Středního východu rozlišovalo mezi bohem El, někdy nazývaným Bull El (býk - symbol síly, plodnosti) jako Otcem bohů a Velkým či Svatým shromážděním (Great Assembly, Divine Council) ostatních bohů, dětí boha El. Bůh El byl považován za zdroj všeho ostatního. Později bylo jeho jméno převzato i do hebrejského náboženství pro vyjádření Nejvyššího Boha. Pojmu El však začalo být zhruba od 1. tisíciletí př. n. l. používáno i obecně k vyjádření jakéhokoliv boha. Hebrejci uznávali existenci většího počtu bohů jiných národů, svého Boha Izraele jim však nadřadili. Pojmu El začalo být užíváno obecně jako titulu "bůh". A Nejvyšší Bůh byl jmenován jako Elyon.

Princip Svatého shromáždění (Divine Council) pochází ze sumerského panteonu:
Sumerský bůh An a jeho žena Ninhursag byli prapředky ostatních bohů. Jejich děti-bohové vytvořili člověka, každý byl odpovědný za určitou oblast života a stali se např. i patrony sumerských měst. Tito bohové první generace tvořící Shromáždění bohů (Assembly of the Gods) byli označováni jako Anannuki (Anunnaki). Jejich vůdcem byl bůh Enlil.

Sumerský panteon si vypůjčili i jeho severní sousedé, semitské národy. Bohy si pojmenovali po svém, základní rozdělení na Nejvyššího božského prapředka a skupinu ostatních bohů však zůstalo zachováno. Nejednotnost panovala v tom, kdo by měl být oním nejvyšším bohem. Babylóňané považovali své bohy Elohim za děti nejvyššího boha El. Vůdcem bohů elohim se stal Elův syn Marduk. Kanaánci, sousedé a političtí protivníci Hebrejců, tohoto nejvyššího boha nazývali jednoduše Pán či Baal ale jeho skutečné avšak tajné jméno bylo Hadu či Hadad. Soupeřem tomuto bohu vládnoucímu ostatním bohům byl Yamm jehož osobním jméno bylo Yaw či Yawu. Podobně i Hebrejci považovali jméno svého nejvyššího boha za natolik posvátné, aby nebylo vyslovováno, ale pouze psáno - YHWH. Oslovovali ho "Pane" (adonai, baal). Ačkoliv byli Kanaánci a Hebrejci nepřáteli, uctívali pravděpodobně stejného boha, i když ho jmenovali různě - jedni jako Baal a druzí Yahweh.

Hebrejský nejvyšší bůh Yahweh byl tedy synem boha El. Tomu odpovídá verš KTU 1.1 IV 14 ugaritského textu: [a]
sm . bny . yw . ilt
překládáno jako
"Jméno syna boha, Yahweh".

Hierarchii
El (Elyon) >> Yahweh >> ostatní bohové
názorně ukazuje např. verš Deuteronomium 32:8-9:
Když Elyon přiděloval národům,
když rozsazoval lidstvo,
stanovil hranice lidu podle počtu bohů/synů boha.

Yahweho (Pánovým) podílem je jeho lid,
Jákob jeho vyměřeným dílem.

V hebrejském podání Yahweh vládnul ostatním dětem boha El. Jeho vedoucí postavení je mnohokrát připomínáno v další knize Hebrejské Bible - Žalmy (Psalms), např. ve verši Žalm 86:8 či Žalm 89.

http://myty.cz/view.php?nazevclanku=elohim-ii-henoteismus-v-bibli-spolecenstvi-elohim&cisloclanku=2006030003

nj, dogma Pata a Mata

žádné dogma, normální akademický rozbor...
nemáš k tomu vůbec nic, co říct, tak se zmůžeš jen na ubohý posměch...

To si se vyjadřoval k něčemu, co jsi nepochopil a nepochopil doposud.
Ale teď je tom už jen proto, aby jsi nepřiznal svůj omyl, protože musíš být vítězem.

jak Bible nahlíží na cizí bohy - ostro, negatívne, zavrhujúco - a hovoví o tom aj 1. prikázanie Desatora...cizí bohy to je vždy pokus o deštrukciu viery v Boha, - a to je otvorené pole pre démonov...

ad visitor77:
jasny, akademicti ucenci jsou v zajeti demonu..

to netvrdím , to tvrdíte vy...a tí démoni vedia, kedy- a u koho majú záujem...Písmo hovorí, že u toho, kto je od Boha, otvorene i skryte vystupuje proti Bohu, zaoberá sa nezmyslami, manipuluje, prekrúca, posmeškuje, oslovuje iného urážlivými a pejoratívnynimi názvami (a tu je to často) - de facto u toho, kto je proti Bohu a blížnemu...a Písmo naviac tvrdí, že kto to rozvíja, príde k nemu (ovplyvňuje ho) viac démonov...

akademický učenec nie je v zajetí démonu - len vtedy, keď sa jasne dištancuje od- a v posmeškovaní dehonestuje Boha...drtivá väčšina akademických učencov si necháva rezervu - sú agnostici, alebo sa nevyjadrujú - poznal som viac takých - obdiv k tomu, čo skúmajú, ale nevyjadrujú sa...

ad visitor77:
.."akademický učenec nie je v zajetí démonu - len vtedy, keď sa jasne dištancuje od- a v posmeškovaní dehonestuje Boha"..
vubec ti nerozumim.. co je dehonestujiciho na tom, ze ucenci poukazuji na pritomnost monolatrickych pasazi v hebrejske Bibli?

ucenci poukazuji na pritomnost monolatrickych pasazi v hebrejske Bibli?...vysve­tlíte mi to, o čo ide?

ad visitor77:
.."vysvetlíte mi to, o čo ide?"..
o duvodu, proc bylo toto tema otevreno, jsem dnes jiz psal, viz. "k otevreni noveho tematu doslo po mem poukazani na pritomnost monolatrickych pasazi v hebrejske Bibli, coz byla reakce na souctovo tvrzeni, ze "Židovští reformátoři pochopili, že tohle je přesnější vyjádření skutečnosti" / namital jsem v ni, ze kdyby tomu tak bylo, byl by jejich popis realne natolik na hony vzdalen konceptu jedineho Boha, ze bych se neobaval nazvat proroky, nabozenske mudrce ci charismaticke postavy vnimane jakozto bozskym darem zjeveni obdarene, za obeti Bozi manipulace"..

OK, dík, sú rôzne špekulácie, ale veci sú biblicky jasné...