Tobě to taky není jasné, ty to taky nechápeš (protože na tom nesmyslu není nic k pochopení), akorát spoléháš na autority, že to mají prokoumané za tebe, a přijímáš to jako fakt. Ale oni to taky prokoumané nemají. To je prostě fráze přijatá k věření. Ty zkrátka věříš, že bůh může všecko, věříš, že bůh je láska, a z toho ti „logicky“ plyne, že láska může všechno. A to je to tvoje „chápání“. Ale jakým mechanismem by mohla láska stvořit svět? Nebo život? A vůbec – jak vzniklo ztotožnění toho tvého boha s láskou? To prostě kdysi kdosi pronesl či napsal, a tys to přijal, protože ten někdo se podle tebe nebyl schopen mýlit. Ale „rozumíš“ tomu stejně, jako soudruh Vopička Biľakovu „vysvětlení“ nutnosti sovětské invaze do ČSSR. Tomu se ve skutečnosti taky rozumět nedalo, protože v tom žádné vysvětlení nebylo. Ale strana tvrdila že je, takže se všichni tvářili, že ho tam vidí a že ho chápou. Prostě císařovy nové šaty… Stejně jako bůh=láska.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
2
1
bolševická.
1
