Nechtěla jsem urazit ateistu, ale zažila jsem už toho hodně a většinu života jako ateistka, rodiče byli ateisté. Možná to jiní tak necítí, pro mě tam chyběl právě ten vnitřní rozměr nějakého smyslu. Hloubka a intenzita vztahů vzájemně i k životu. Možná jsem byla jen nezralá, a jak stárnu tak se mi jeví život velice bohatý a smysluplný ačkoliv je furt stejný :-)) Dávám to do souvislosti s vírou, ale třeba to spolu nesouvisí a prostě jen stárnu.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

,

