,
Kultura a tradice nějakého místa nemusí záviset na víře. Připomněla
jsi mi mou babičku, která krásně vyšívala košile, povlečení na
polštáře a ubrusy. U nás na vesnici se tradice nejen udržují, ale znovu
obnovují. Některé byly dříve nějak spojené s křesťanstvím, ale ve
skutečnosti mají daleko starší, pohanský původ - i Vánoce, Velikonoce aj.
Vznikla zde neformální parta lidí z ekologické organizace, ze školy, z
místního zastupitelstva (většinou ateisté), kteří např. vyhledali a
obnovili původní kroje ( u nás na vrchovině byly jen takové prosté a
jednoduché), obnovili některé staré tradice a zavedli nové - třeba
adventní setkání s programem a děláním adv. věnců, pálení
čarodějnic, stavění májky, koštování domácích výrobků, masopustní
zábavy aj.
A tak nám ateistům nevadí, že třeba při rozsvěcení vánočního stromu
přijde i Mikuláš (sám jsem ho nejednou dělal) a čerti, naopak tyto akce
organizujeme, děláme pro dospělé svařák a pro děti punč, a nikdo by
nepoznal, kdo je věřící a kdo ne. Teď mě napadá, letos to asi bude jiné,
s tou pandemií.
On totiž v běžném chování lidí není nějaký znatelný rozdíl mezi
věřícími a ateisty. Obě ty skupiny mají mezi sebou skvělé lidi i
mizery.
Předmět diskuze: “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení