No co práh dlouhých nocí je již překročen, to mohou mít radost nejenom
lidi ale i zvířátka:-).
Rostliny se iistěže z toho už také radují :-).
No co práh dlouhých nocí je již překročen, to mohou mít radost nejenom
lidi ale i zvířátka:-).
Rostliny se iistěže z toho už také radují :-).
NA NOVÝ ROK, O SLEPIČÍ
KROK.
No a 3. ledna je naše planeta nejblíže Slunci.
trochu si pleteš slunovrat s eliptickou dráhou naší planety kolem slunce.
Proto je také léto na severní polokouli o zhruba 10dní delší než na
jižní


Tobě se zřejmě plete vše. 
Napsal jsem, pro kroky, že zimní Slunovrat je zhruba 21. prosince a že
planeta Země je (na své eliptické orbitě) 3. ledna nejblíž Slunci, to je
13 dní po zimním Slunovratu. Tomu asi nerozumíš, přesto, že by tohle mohl
a měl pochopit i křesťan? Tohle je fyzika, jonatáne, tohle nemá s
pohádkovým slunečním zázrakem ve Fátimě nic společného. Fátimu ti
neberu, užívej si ji kliďánko dále.

Roční období je pouze orientační dělení kalendářního roku na 4
časové úseky.
Astronomicky přesněji je délka ročního období pro severní polokouli
Země
tisíciletí ... jaro ...... léto .... podzim ... zima
2000 ...... 92,76 ... 93,65 ... 89,84 ... 88,99 dnů
léto je u nás, od jarní rovnodennosti k letnímu Slunovratu, tedy (jak jsi
se správně opravil) o 4,7 dní delší, než zima.
Jedna polovina eliptické orbity, od rovnodennosti k rovnodennosti, to je
jaro+léto má 186,4 dní a podzim+zima má 178,8 dnů. Rozdíl délky je 7,6
dnů.