,
Líbí se mi to srovnání věřícího, který rozpráví s Bohem a
dítěte, které mluví s panenkou a medvídkem.
Nicméně vím, že z toho to dítě vyroste. Ani mu to nerozmlouvám, přijde
na to samo a nyní to patří k rozvoji jeho fantazie. Stejně jako ty
pohádky.
U věřících je to jinak. Nějak nedovedou pochopit, jak to, že jiní
nevidí, že ta jejich panenka, medvídek s nimi opravdu mluví, že jsou živí
a vnímaví, že jim dovedou naslouchat. Na nevěřící se dívají jako na
lidi o něco ochuzené, buď přezíravě nebo se soucitem, nebo
nepřátelsky.
A pak se tě sebevědomě zeptají - "Dokaž mi, že má panenka, medvídek
(popř. Bůh) nevnímá, nemluví, nemá mě rád/a! Samozřejmě, když jsme
spolu o samotě!"
Co na to říci...Inu, blahoslavení chudí duchem...
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
