V dnešní době si psychiatři a
sexuologové převážně nekladou za cíl vyléčit parafilii a změnit
zaměření sexuality na standardní, ale naučit parafilika se svou
odlišností žít. Většina metod léčby parafilií, od
psychoterapeutických metod až po farmakologické tlumení, hormonální
léčbu, kastrace či stereotaktické operace, byla v minulosti užívána při
léčbě homosexuality, která až do 70. až 90. let dvacátého století byla
nejznámější sexuální deviací. Teoretická opodstatněnost metod a jejich
úspěšnost a léčebné cíle jsou v případě léčby parafilií
srovnatelná s někdejší léčbou homosexuality, rozdíl je v dnešní době
především ve společenském hodnocení oprávněnosti či nutnosti
léčby.