Jedno je mi z těchto diskuzí s pobožnými dávno jasné, pobožným jde
až na prvním místě o propagaci náboženské ideologie, hlavně katolické
verze. Misionářský syndrom, zřejmě. V náboženské ideologi jsou věrní
pobožní odměňováni "spásou" za dodržování ideologií předepsaného
návodu na život. Odmítání této ideologie je "trestáno" zamítnutím
"spásy".
Takže jde o "spásu". Co to vlastně ta "spása" je, co z ní člověk má a
co bez ní postrádá? Slovo "spása" se tu skloňuje opakovaně ve všech
pádech, ale jaksi postrádám definici výrazu "spása".
Je ta spása nějak důležitá? Běžně se říká a já se také kloním k
tomuto tvrzení, že to nejdůležitější v životě člověka je zdraví. Na
druhém a třetím místě bych umístil charakter a intelekt. Na další místa
příjdou šikovnost, zručnost .... , ale jaksi nic o "spáse".
Co mi konkrétně v mém bezbožném životě schází? Je ta "spása" tak
nedůležitá, že mi její absence uniká?