Ani takzvaná křesťanská morálka v žádných zločinech nikomu
nezabránila a nezabrání. Není žádný rozdíl mezi zločinností
věřících a ateistů. Je to spíš naopak, i v jádru dobrý člověk může
vraždit právě ve jménu své víry.
Ve středověku to dělali hlavně křesťané, v nové době třeba
islamisté.
Samotné desatero je z hlediska přirozené morálky nepřijatelné už vzhledem
ke svému začátku. V jednoho Boha věřiti budeš - to se dalo a dá vykládat
velmi různě. Mnozí jej také pochopili jako výzvu k podmanění nebo přímo
vyhubení těch, kdo mají jinou víru. Historie nám dává nesčetné
příklady.
Morálka ateistů je přirozená. Je daná nejen respektováním zákonů,
které každá společnost, každý stát vytváří v zájmu vlastní
udržitelnosti. Jde také o zvyky a tradice ovlivňující mezilidské vztahy, o
rozlišení toho, co je prospěšné a co naopak škodí jak jednotlivci, tak i
celé komunitě.
Vražda pro ateistu není v pořádku. V pořádku je leda pro nějakého
věřícího fanatika nebo zastánce totalitní moci. Ateista, ale i každý
jiný slušný člověk ví, že pokud je možné beztrestně vraždit nebo
loupit, je to špatně, neboť pak může být kdykoli příští obětí on.
Ateista nespoléhá na nějakého nijak nedoloženého Boha, který to snad
někdy potrestá. Ateista ví, že o spravedlnost je třeba usilovat už tady, v
tomto životě. Pomáhat potřebným, slabým nebo ohroženým teď - už proto,
že se kdykoli sám mohu octnout na jejich místě. Bránit zločinům a trestat
je už nyní - jinak se můžeme stát jejich cílem a obětí.

,





Babišovi.







o životě.

Jediná
vojenská možnost, která mu zbyla, je atomová bomba.




