možná je pořád. Ještě po roce 1989 jsem byla ve Lvově na jejich bázi,
tedy základně kde se obchodovalo s obuví, a byla jsem opět zděšena.
Pracovalo tam přes 2000 lidí, kteří seděli na svýchmístech a neměli
práci. A čekali že jim někdo tu práci dá... my přestali dodávat obuv,
protože nebylo zaplaceno za dodávky ale nikdo to neřešil... oni tam jen
seděli a koukali na nás, jakože my je zachráníme. Vůbec jsme nepochopila
ten systém. Unás se taky všechny rozpadalo, u nich se to rozpadlo taky,
neměli dodávky a museli něco začít jiného ale tam prostě chyběl duch
podnikavosti, nějaké aktivity... když to tedy nejde takhle tak to uděláme
jinak. Každý tam čekla na nějaké rozkazy shora. čekalo se na něco.... na
Godota? Myslím že tato pasivita jeproblém.