Navzdory století, dělícímu je v čase, v pozdních dílech obou spisovatelů souzní idea Svaté Rusi a pohrdání a odpor, resp. až nenávist, vůči Evropě, vypjatý nacionalismus, xenofobie a antisemitismus.
Navzdory století, dělícímu je v čase, v pozdních dílech obou spisovatelů souzní idea Svaté Rusi a pohrdání a odpor, resp. až nenávist, vůči Evropě, vypjatý nacionalismus, xenofobie a antisemitismus.
V souzvuku s tím, co car Mikuláš I. vyjádřil ve svém manifestu z roku 1848 slovy: „S námi jest Bůh, pochopte to pohané a kořte se…“ (citujíc účelově zpotvořený biblický verš[47]), Dostojevskij svůj vztah k Evropanům, mezi nimiž strávil téměř pět let, vyjadřuje následovně: „Náš lid je nesrovnatelně ušlechtilejší, čestnější a schopnější než národy Západu.“
Pro Poláky pak nemá Dostojevskij jiného označení, než svoloč (verbež), přizvukujíc Danilevskému, odsuzujícímu katolické Poláky jako „černou ovci slovanského světa“, odmítající mesiášskou roli Ruska a zpochybňující ideu Slovanského svazu sjednoceného pravoslavím a pod taktovkou Moskvy.
Ten třeba ve své knize Rusko v troskách tvrdí, že Ukrajina jako státní útvar je vlastně umělým celkem, který vznikl až za sovětské éry, a „Ukrajinci jako národ samostatně nikdy neexistovali, byli jen jednou z odnoží, jednou z větví ruského kmene, prostě pouhými Malorusy“. Tedy přesně v intencích ideologie nejreakčnějších, fašizoidních hnutí, stavíc se tak po bok černosotěnců a žirinovců.
stejné tady tvrdí slovenský kolaborant...
Na pováženou je ovšem hlavně fakt, že antisemitismus Dostojevského a Solženicyna je jen pouhým odrazem postojů hluboce zakořeněných v ruské společnosti, včetně zpátečnické pravoslavné církve.
Ta je dnes stejně antidemokratická, antievropská a antisemitská, jako byla v době protižidovských pogromů v letech 1881-1906,[50] které mimochodem řada současných ruských autorů zpochybňuje a bagatelizuje.
Jak jinak chápat skutečnost, že představitelé ruské pravoslavné církve 100 let po bolševické revoluci zpochybňují obecně akceptovanou oficiální verzi vyvraždění Romanovců, naznačujíc − na počátku 21. století! − zcela vážně, že masakr carské rodiny v Jekatěrinburgu v červenci 1918 byl pravděpodobně židovskou rituální vraždou (jak to prezentují četné billboardy v ulicích ruských měst při příležitosti jeho výročí).
Podle konspirační teorie byl car údajně „rituálně obětován ve jménu definitivního zničení Ruska“ a nalezené ostatky nepatří Romanovcům, protože ty skutečné vrazi zničili kyselinou sírovou, aby zahladili stopy. Někteří stoupenci této teorie dokonce tvrdí, že jekatěrinburgská židovská komunita „těla Romanovců spálila a poté popíjela čaj s jejich popelem“.
Tragikomicky působí skutečnost, že někdejší apologeta antikomunismu se stal nejen koryfejem černosotěnského šovinismu, nýbrž zároveň i ideovým druhem čekisty Putina a party někdejších agentů KGB (tedy následnické organizace NKVD, v jejíchž lágrech prožil osm let), patriarchy Alexije II.[53] a metropolity smolenského, biskupa Kirilla (budoucího patriarchy, jinak bývalého agenta KGB s krycím jménem "Michailov"[54]).
V jeho slovech jakoby se promítaly téze Dostojevského, když mluví o výjimečném poslání ruského národa: „Jeho posláním je zjevit světu «ruského Krista». Je v úradku lásky, že Rusko k sobě připojí slovanské pravoslavné národy, ovládne Balkán, vztyčí vlajku s dvouhlavou orlicí nad oběma částmi Cařihradu, postaví se světu do čela. Může stát v čele světa, protože je syntetické. Máme génia všech národů a navíc génia ruského, takže můžeme sami sobě rozumět, kdežto vy sami sobě rozumět nemůžete.“
Jestliže Solženicyn se netají obdivem k bývalému čekistovi Putinovi, s nímž sdílí přesvědčení, že „Rusko stojí morálně nad Západem a musí být znovu mocným impériem“, Kirill nazývá Putinovu éru "Božím zázrakem"[60]. Člověk by málem vyprsknul smíchy, kdyby se z této absurdity zároveň nezvedal žaludek.
čo, čo človek, to názor...vaše s vaše, a nemusí ich každý prijímať....
jenom se nezakoktejte, tohle co říká dostojevskyj a solženicyn, to je
přesně to, co nám tady vykládáte vy o tom vašem svatém rusku...

Nezapomínejme že Dostojevskij zemřel 1881 v šedesáti letech. Byl nemocný, měl epilepsii, byl odsouzený k trestu smrti, nakonec omilostěn, poslán do lágru na Sibiři... přitom to byl mimořádně citlivý psychicky zmítaný člověk. katolictví jako mocenská ideologie je tedy větší mocenská ideologie než pravoslavná ideologie? :-)) celé jsou to nějaké zmatky.
ne, pravoslaví je pro něj pravé křesťanství, katolictví jen mocenská
ideologie...
jak píšou, byl to ruský nacionalista, viděl rusy jako nadřazený národ,
vyvolený Bohem...
četl jsi ho? Nechci se zastávat Dostojevského, jen aby někdo nezneuil jeho jméno.
Domnívám se že je řeč o hnutí, které se jmenovalo "slavjanofilství" a to co píšeš tomu celkem odpovídá, protože Solženicin se dle odkazu nechal tímto hnutím ovlivnit.
Bylo to ale tehdy dobou a složitými okolnostmi průmyslové revoluce, kde
se Rusko jaksi opožďovalo a nemohlo fakticky zůčastnit a muselo reagovat na
tuto dobu.
Tady je odkaz a je to celkem zajímavé. VYmezuje se proti Polsku i proti
Ukrajině a myslím že to má mnohme hlubši záběr než jednu či dvě věty
od Solženicina. Je třeba chápat tu dobu v Rusku.
Dnes je samozřejmě doba úplně jiná a tak jak zde již není Habsburská
monarchie tak i myšlenky "slavjanofilství" jsou v propadlišti dějin. Nikdo
tady nechce ani cara a ani monarchii Habsburgů... to už bylo.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slavjanofilstv%C3%AD
no tak všerusismus (panslavismus) v rusku jen kvete, Ukrajinci neexistují, jsou to jen Malorusové...
ale více šokující je na tom to, že bývalý politický vězeň komunistů Solženicyn se paktuje s bývalým kágébákem a slouhou toho režimu, co složenicyna věznil, putinem a obdivuje ho, mají totiž společnou tu ideu - ruský nacionalismus a přesvědčení rusku jako spasiteli světa...
Jenže tohle chtěli kdysi i nacionalisté francouští, byla francouzská revoluce... to byla Doba kdy se filosofové Ruska distancovali od tzv. západu a nechtěli revoluci a za to je pokud se nepletu i Lenin a jeho následovníci velice kritizovali. Teď když tedy komunismus padl... najendou se objevili slavjanofilové.... vykopali mrtvoly z hrobu. ale to je dávno pryč.
odvážne súdiš a odsudzuješ, to kresťan nerobí - ak, tak vyhodnoť aj správanie sa toho druhého, ak B, tak aj A...tak radšej nesúď...ja k tomu opakujem: je mi odporná táto válka, odporné, že sa pred válkou nezmierili, jeden to začal a pokračuje,lebo ho ten druhý k tomu vyprovokoval a provokuje - taká amorálna akcia a reakcia, = "amorálny Newtonov zákon"...
Vyhodnotil to zcela v souladu s křesťanskou morálkou. Rusko je dnešní Babylon. Lže, vraždí, krade, znásilňuje, chce si podmaňovat okolní národy. K tomu ho nikdo nevyprovokoval, to ruská povaha je to A.
důkazem je, žes dodnes nedodal relevantní, adekvátní, alkceptovatelný
důvod k tomu ruskému vraždění.
a nedodáš, protože takový důvod neexistuje.
nelze se řídit emocema kremelské psychopata
v duchu dostojevského. solženicyna a všech předchozích i
následujících ruských nacionalistů a imperialistů, dobývají a ničí pod
malichernými záminkami, protože se cítí jako nadřazený národ, spasitel
světa...
přesně to nám tady plíživě prezentujete, ruský agente!
jestli myslíš to že chtěla být Ukrajina samostatná a členem EU za
provokaci tak byl Putin vyprovokován.
Mafiáni jsou provokováni tím co je u suverénních států normální.
Kdyby měl papež aspoň jednu tankovou divizi tak by ty svoje mocenské
choutky mohl prosadit. Má jen Švýcarskou gardu 
Putin je spodina společnosti, vrah, mafiánský Boss, zloděj, násilník a
lhář.
Kdyby v Rusku existoval trest smrti, tak ho dostane právě on.
tak už aby ten zázrak navždy zmizel
jestli bůh existuje, tak zítra putler zmizí neznámo kam