V souzvuku s tím, co car Mikuláš I. vyjádřil ve svém manifestu z roku 1848 slovy: „S námi jest Bůh, pochopte to pohané a kořte se…“ (citujíc účelově zpotvořený biblický verš[47]), Dostojevskij svůj vztah k Evropanům, mezi nimiž strávil téměř pět let, vyjadřuje následovně: „Náš lid je nesrovnatelně ušlechtilejší, čestnější a schopnější než národy Západu.“
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
společně s Kirillem
