magie je něco jiného
snaha pomocí rituálů přimět duchovní bytosti, aby nám byly nakloněny
anebo aby nám sloužily, pokud budeš řádně přijímat eucharistii každou
neděli, Bůh tě bude přímo milovat! 
problém je v tom, za koho kto pokladá Krista - pre vás je potom
podvodník, a podvodom sú aj jeho slová v Jn 6, 53-56, ako aj Pavlove
slová:
1 Kor 11,
24 vzdal díky, lámal jej a řekl: „TOTO JEST MÉ TĚLO, KTERÉ SE ZA VÁS
VYDÁVÁ; to čiňte na mou památku.“
27 Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně NEHODNĚ, PROVINÍ SE PROTI
TĚLU A KRVI PÁNĚ.
28 Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha
pije.
29 Kdo jí a pije a NEROZPOZNÁVÁ, ŽE JDE O TĚLO PÁNĚ, JÍ A PIJE SÁM
SOBĚ ODSOUZENÍ.
problém s tím máte vy, pro mě je i posvěcená magie taky jenom magie...
takže ježiš je u vás podvodník - len sa to bojíte povedať na plnú pusu...
Jestli se smím připojit ... tak u mne je Ježíš bájná bytost, třeba jako Achiles (ten s tou háklivou patou), nebo Robin Hood, Winnetou, Robinson Crusoe a jako takového ho za podvodníka nepovažuji a považovat nemohu. Ježíš je podstatnou součástí náboženské ideologie.
copak jsem ho znal? co bych ho pomlouval, když půlku z toho, co se mu
připisuje ani neřekl, nebo to řekl úplně jinak?
co se týče poslední večeře, symbolicky mluvil o chlebu jako o svém těle,
ale netvrdil, že se bude někde proměňovat do hostií doopravdy, tohle mu
připsali pozdější dogmatici, kteří krvavé rituály milovali...
věty typu "kdo nejí moje tělo a nepije mou krev, nemůže vejít do království" vidím jako typickou pozdější vsuvku do původních textů...
Jo, to je výroba legendárního hrdiny.
Mě se líbí třeba Jánošík, kterého by nepřemohlo deset hajduků, kdyby
mu proradná ženština nanasypala pod nohy hrách. "A když ste si mě upekli,
tak si mě také snězte" pravil a skočil na hák.
:-) aj Ježiš dal židom otázku: za koho ma pokladajú (Syna človeka)? - aj vy ste vyznali svoju "vieru"! - je to vaša pečať:-)
já vím, půjdu za to do pekla, jakoby záleželo na tom, jestli jednu historickou postavu považujeme za Boha nebo ne...
V Palestíně měli v té době také denní Novinky a tam se psalo třeba "včera večer předstoupil před skupinku domorodců jeden otrhaný člověk a zeptal se - za koho mne pokládáte? Pozděj zjistila naše redakce, že ten otrhaný bedomovec používal jméno Ježíš. O tom, co na tu jeho otázku odpověděli domorodci se neví, ale vyšetřuje se."
No archeologové nadace Templetona objevili ony svitky denníku Novinky z Palestíny a přeložili je do slovenštiny. A tím se potvrdilo, že se Ježíš ptal domorodců za koho pokládají. Tak se ona důležitá věta "za koho mne pokládáte?" dochovala po skoro dvě tisíciletí k velké radosti nadšených křesťanů. Každé slovo, každé písmenko oné věty je autentické a je důkazem existence boha ve Vesmíru.
to je jako to - kdo není proti nám, je s námi - ale když se to trochu
poopraví - kdo není s námi, je proti nám...
taková úprava taky mohla proběhnout, protože Ježíš přece lidi
neodsuzoval a nezatracoval - přesto je občas v textu jakoby nějaký úplně
jiný "nasraný" Ježíš - vy plemeno zmijí, satane, jdi mi z cesty a
podobně...
To se nedá napsat jednoznačne. Dá se napsat, že to vše dělal pod
nějakým/někoho vlivem.
Matka mu nakukala, že je Boží syn - neustále mu namlouvala, že on je ten
mesiáš, o kterém se píše v Bibli a proroctví přizpůsobila výkladem dle
svojí potřeby.
Pak ho na pár let odstranila z veřejného dění a poslala ho někam, kde se
učil magii. Řekla mu kdy se má vrátit, aby to vše vycházelo.
Po návratu se seznámil s Jidášem, který byl protiřímsky naladěný a
pomaly vedl Ježíše tak, aby ho následovali hordy lidí, který by se pro
něj obětovali. Dělal "zázraky", kázal lidem a postupně mel hodně
příznivců. Když nadešla podle Jidáše příhodná chvíle, vydal ho
Jidáš Římanům. Nic se ale hned nedělo, tak se šel raději zabít, aby
nedostal na držku od ostatních učedníků. Ježíš se s učedníky dohodl
jak zahrají divadlo s zmrtvýchvstání a šel v klidu na svoji "popravu".
No a dál to už znáš.
Takže nebyl až takový moc "podvodník"

zajímavý ,stručný a především stokrát uvěřitelnější popis
tehdejších událostí 
Pobožní tvrdící reálnou existenci boha, posmrtného života a těch ostatních náboženských pohádek, visitore, nejsou pro mne lháři, ale ubozí lidé podvedení svatou organizací. Přes to, že se jedná o podvod, mám pro něj určité pochopení, neboť je to součástí terapie proti strachu. Umírajícímu pacientu bude lékař vědomě lhát, že jeho bolesti jsou projevem uzdravovacího procesu. Pobožným umírajícím sestra Tereza tvrdila, že bolest je dotek Ježíše a že mají být Ježíšovi za ten dotek, tedy za tu bolest vděční. Někteří lidé nemohou bbez svatých a posvěcených lží (boží zázraky) prostě spokojeně žít.
A jsme u tématu PRAVDA. A také, proč je pravda často vědomně pokroucena a nebo nahrazena lží. Lidé se nechají rádi a vědomně obelhávat různými pohádkami a jinými fabulacemi a pochopitelně i působivě zfilmovanými příběhy. Husité si rádi čtou Jiráska, katolíci raděj osudy umučených katolíků. Kolik pravdy je v těchto dílech lidské fantazie, zdramatizované dramatugem a působivě zahrané herci? Ty jsi kdysi zmínil Gibsona, jak věrně ztvárnil Ježíše. Může být, já zábavu z tohoto soudku nemusím mít. Ale mělo by i tobě být jasné, že to není víc než dílo lidské fantazie.
Co se týče obsahu PRAVDY je na stejné úrovni, jako Brdečkův Limonádový Joe. Nikdo neví jak vypadal Ježíš, jak byl vysoký, nebo byl tlustý, bezzubý, kulhající. Jestli mu jako správnému truhláři chyběly nějaké prsty atd.. Neví se jestli koktal, kulhal, byl nahluchlý a oči mu šly šejdrem.