Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

na báze Si si život nikto (veda) nevie predstaviť, okrem iného výrobu energie v živej hmote (ako alternatívu oxidatívnej fosforylácie, či fotosyntézy) ...nemôže to byť na báze jedného biogénneho prvku, musia tam byť viaceré...(na zemi je to 5 základných prvkov + takmer polovica "sprievodných" prvkov Mendelejevovej periodickej sústavy, potrebných viac-menej v metabolizme)...

Chemickejch prvků je známo skoro 200.
V savcích lze nalézt 21 prvků potřebných (část byť ve stopovém množství).

Váhový poměr v člověku:
O 56.15%
C 28.0%
H 9.3%
N 2.0%
Ca 1.5%
Cl 1%
P 1%
K 0.25%
S 0.2%
Na 0.03%
Mg 0.01%

Co do počtu atomů vyhrává H s 63%

Dalších deset prvků ve stopovém množství
Fe, I, F, Zn, Cu, Mn, Se, Cr, Mo, Co
Z nich je atomárně nejtěžší Jod (obrovský atom, dva a půlkrát hmotnější než Fe), což mne kdysi dost překvapilo, že ho potřebujeme.

iste, to vieme, ale biogénnych je len 5....makro- a stopové prvky majú úplne inú úlohu...

Určitě jenom 5??
Ověř si to, protože zase budu nepříjemně "rýpat"

overte si to vy...viem presne aký- a ktorý prvok má v tele akú úlohu...akú úlohu hrá v metabolizme, vie to každý biochemik....

Jak myslíš:
Makro-biogenní prvky
uhlík 50 % - kyslík 20 % - vodík 10 % - dusík 8,5 % - vápník 4 % - fosfor 2,5 % (6)
Uhlík, kyslík, vodík a dusík – jsou stavební prvky biomolekul - sacharidů, lipidů a proteinů

Mikro-biogenní prvky
draslík 1 % - síra 0,834% - sodík 0,4 % - chlor 0,4 % - hořčík 0,1 %

Stopové prvky :
železo, mangan, jod, chrom, kobalt, měď, molybden, selen, zinek, křemík, fluor, vanad, bor

A mýlíš se i v těch makro jak píšeš :
a dôležitá úloha ostatné prvky -makro prvky a mikro/stopové prvky...a nepoučujte ma, je to moja parketa..

Ta parketa ti nějak "vrže"

viete čo? nechte toho...hlavné biogénne prvky (I. rádu- na tie som myslel) - ako zložky DNA, bielkovín, tukov a cukrov, na ktorých je postavený život (= základné zložky života) sú H, C,N,O, P, S)...sú pochopiteľne aj iné skupiny "biogénnych" prvkov II. a III. rádu...fakt ma nepoučujte...

No a kolik je těch hlavních??
5 ??
Ne, že?
A proto jsem tě na to upozornil - takže jsi potřeboval poučit.

Tak se neurážej vědče, protože jsi chybu udělal a ještě dál "prudil".

žeby 6?:-)

neurážajte ma nevědče!

Jak tě já můžu urážet?
Proč bych tě urážel?
Ty mě za to nestojíš.
Už jsem si na to tvoje povyšování zvykl.
Nevíš kdo jsem, co jsem, ale raději být ne-vědcem, jako být vědcem, který má obrovské mezery v základních všeobecných vědomostech a dokonce i ve svém oboru.

Napsals : "hlavné biogénne prvky (I. rádu- na tie som myslel)"
Je to středoškolské učivo a pokud to neflákáš, tak víš, že je jich 6
To se nedá splést.

To asi ne.
Biogenní prvky
Stálé primární prvky (I. řádu)
1 – 60% celkové hmotnosti organismu
H, C, N, O, P

Stálé sekundární prvky (II. řádu)
0,05 – 1% celkové hmotnosti organismu
Na, K, Mg, Ca, S, Cl, Fe

je to odsud
http://kolweb.lf2.cuni.cz/Ustavy/biochemie/vyuka/prvky.htm

Nemůžu si pomoct, ale vápniku je určitě víc než 1%
Ale zdroje informace jsou různé a někdy udávají i jiné hodnoty.

To je možné, jen jsem dala oficiální odkaz že to může být i jinak a není nutné se hned na Vizitora obořit a zadupat ho do země. :-)

ratko - pokud si to projdeš od počátku - tak jsem ho jemně/normálně upozornil tím, at si ověří správnost svého příspěvku.
To "konečné" byla reakce na jeho namyšlené "zadupávání"

Prostě to může být klidně i 5 a podle mě je to zcela jedno. Výuka se mohla za léta změnit. Nemyslím že Vizitor je namyšlený, prostě je svérázný. Takových je zde více, i mezi ateisty jsou různí podivíni. Je to jen diskuse.

jinak je informace z
ÚSTAVU LÉKAŘSKÉ CHEMIE A BIOCHEMIE
2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

Adresa: Plzeňská 221/130, 150 06 Praha 5 Telefon: 257 21 03 45

Devadesát devět procent hmotnosti lidského těla se skládá z pouhých šesti chemických prvků: kyslíku, uhlíku, vodíku, dusíku, vápníku a fosforu. Každá organická molekula obsahuje uhlík. Vzhledem k tomu, 65-90 procent každé buňce těla se skládá z vody (hmotnostní), není překvapující, že kyslík a vodík jsou hlavní části tělesa.
https://www.greelane.com/ca/science-tech-math/v%C4%9Bda/elements-in-the-human-body-4050823/

Ted jsem koukal, že tu stránku jsem měl předtím taky otevřenou, jen mě právě ten vápník zarazil a tak jsem hledal jiné zdroje informací pokud by jsem to potřeboval na prokázání pravdivosti mého příspěvku.

Věřím že pravda je na obou stranách. že nejste v rozporu.

Jasně
Tuto "kapitolu" ukončuji v míru - (s visitorem).

Jinými slovy nejsou vepři, tedy vlastně ve při.

neříká se vepři ale prasata

Tí by ale nevynikla logika, krása a zvukomalebnost češtiny - kterou ty neumíš ocenit.
Např. tebou užité slovo PRASE je zkratkovým slovem PRACUJÍCÍ SENIOR
Dříve se používalo označení PRDUCH - tedy PRACUJÍCÍ DŮCHODCE.

a také CSc. celkom slušný cigáň

visitor77 #11758
Reakce na příspěvek #11757
viete čo? nechte toho...hlavné biogénne prvky (I. rádu- na tie som myslel) - ako zložky DNA, bielkovín, tukov a cukrov, na ktorých je postavený život (= základné zložky života) sú H, C,N,O, P, S)...sú pochopiteľne aj iné skupiny "biogénnych" prvkov II. a III. rádu...fakt ma nepoučujte...
( sám uvedl 6)
visitor77 #11761
Reakce na příspěvek #11759
neurážajte ma nevědče!
visitor77 #11755
Reakce na příspěvek #11749
iste, ale je dôležitá úloha (biogénne prvky) a dôležitá úloha ostatné prvky -makro prvky a mikro/stopové prvky...a nepoučujte ma, je to moja parketa...

Takže taková "rétorika" není známkou povýšenosti a urážení oponenta??

Já nevím, přijde mi že se urážíte vzájemně. Jen jsem reagovala na ten počet, chtěla jsem vědět co říká oficiální informace. Dnes si to každý může dohledat a vlastně to nedokazuje vůbec nic.

vápnik je pochopiteľne biogénny prvok, ale iného typu: - netvorí uvedené funkčné a stavebné jednotky buniek (bielkoviny, tuky, cukry) , vápnik je dôležitý pre kosti, zuby, svaly, a ako kation je súčas vápnikových kanálov pre rôzne fyziologické funkcie buniek, hlavne svalov a kardiovaskulárneho systému..

Bavíme se o pozemském žívotu, že jo?
Každý z těch 21 prvků má důležitou roli pro zdravý, přirozený a úspěšný (množení se) život.

Chtěl se zase trochu ukázat a hned tam má 2 chyby - odborník.

Jistě.
Nevím jak by si v..., představoval život bez Fe - které je obsaženo v těle - cca 0,001%

Železo je základní složkou hemu v hemoglobinu, cytochromy v elektronovém transportním řetězci.
Chtěl bych vědět jak by jsme podle visitora dýchali.

iste, ale je dôležitá úloha (biogénne prvky) a dôležitá úloha ostatné prvky -makro prvky a mikro/stopové prvky...a nepoučujte ma, je to moja parketa...

Teď si nejsem jistý, jestli si neděláš z nás prču.

Slovo "biogenní" vyjadřuje něco jako - pocházející z života, tedy původem z života.
V tomto smyslu nemá ani jeden chemický prvek původ v životu, tedy v živých organizmech,

Psal jsem, že savci potřebují 21 prvků a každý z nich je důležitý. K čemu důležitý psát nemusím, jsou to základní vědomosti. A psal jsem, že těch 21 prvků je jen relativně malá část z těch známých dvou stovek prvků. O nic jiného vlastně nešlo.

Biogenní prvky nejsou označovány podle toho, jakého jsou původu, ale naopak podle toho, čemu původ dávají, takže tam problém není.

Jinak bych jen rád dodal, že jejich dělení na další kategorie je z velké části věcí definice a dohady o tom, jestli je v některé o prvek víc nebo míň, jsou jen žabomyší války. Někdy se dočteš o kategoriích biogenní, makro, mikro a stopové, jindy je to všechno bráno jako biogenní a dělí se to na hlavní, makro, mikro a stopové, jindy je mikro a stopové jako jedna kategorie. Navíc hranice mezi makro a mikro a mezi mikro a stopovými je nejednotná a není třeba se tím zabývat. Taky to závisí na organismu – je rozdíl mezi složením buňky a mezibuněčného prostoru, který jednobuněčné (nebo několikabuněčné) organismy nepotřebují, takže jejich složení je dáno jen složením buněk. Třeba u obratlovců je vysoké množství sodíku dáno právě jeho koncentrací v mezibuněčném prostoru, jehož složení je třeba držet odlišné od vnitřku buněk i od vnějšího prostředí. Vysoký obsah vápníku je z velké části způsoben existencí kostí (nebo různých schránek), což jsou všechno nadstavby nad základními funkcemi tohoto prvku v buňkách (kde je ale také nezbytný). Podobně železo v hemoglobinu – opět sekundární funkce, ale u obratlovců to představuje drtivou většinu železa v těle. Jsou organismy s křemičitými schránkami, u kterých je kvantitativně jedním z hlavních prvků křemík. Jsou třeba i organismy, které potřebují kadmium, které je jinak toxické. A tak dále, a tak dále. Podstatné je, že těch 6, které vyjmenoval Visitor, jsou součástí stavebních složek pevných struktur každé buňky. Ostatní (což neznamená, že těch 6 ne) buď spoluvytvářejí vnitřní prostředí (vnitrobuněčné nebo mezibuněčné), nebo jsou potřeba k různým více či méně specifickým funkcím, hlavně jako kofaktory enzymů.

Díky za vysvětlení, vycházel jsem z původu výrazu "biogen".

Das Adjektiv biogen (Bildung zu altgriechisch βίος bios „Leben“ und -genese), synonym auch organogen (zu Organismus und -genese) bedeutet „biologischen oder organischen Ursprungs“, „durch Leben“ bzw. „Lebewesen entstanden“.

Tak má být např. ropa biogenním produktem.

Žabomyší války vznikají, když se "rajtuje" na bezvýznamných detailech, to je jasné a nebbylo to mým úmyslem. Akorát jsem chtěl podotknout, že chemické prvky v člověku nezabírají polovinu Mendělejovy tabulky prvků, ale že tvoří jen relativně malou část. Přitom jsem pozapoměl, že Mendělejev nemohl znát všechny dnes známé prvky.

Akceptuji, že biochemici označují adjektivem biogenní 6 prvků.
Omlouvám se.

Omlouvat se netřeba, vždyť píšu, že někteří za biogenní považují všechny prvky fungující v organismech.

Vždyť oni i jsou - jen se dělí podle obsahu v % na : makro/mikro a určitě i ty stopové bych skoro všechny zahrnul.

delí sa hlavne podľa toho, či sú/nie sú zložkami bielkovín, tukov, sacharidov, ktoré sú rozhodujúcimi (makroenergetic­kými) funkčnými zložkami živej hmoty...6 uvedných prvkov (C. H, O, N, O, S) sú tieto zložky, ...ďalšie prvky majú sekundárnu úlohu v rôznych funkciách týchto makroenergetických zložiek alebo osobitne - v prenose signálov a živín cez membrány (ako súčasť membránových "púmp"), ako kofaktory (koenzymy) enzýmov, súčasť hormónov (pre ich aktivitu), ako stavebné zložky (kosti, nechty, vlasy...) a i....

ty asi neumíš číst, že??

Také jsem o té eventualitě kdysi četl ... Jestli je to někde realita nemohu tušit, ta úvaha je spíše hypotetického charakteru. Si je přece jen víc než dvakrát tak těžký v porovnáním s C a má slabší elektronovou aktivitu (vazební síly). Si myslím, že je-li na planetě dost uhlíku, tak bude pro abiogenézi snadnější použít ten C.

Z článku: "Křemík je jeden z nejčastějších prvků ve vesmíru " --- mno vodíku je 10000 krát víc, než Si a i u nás doma, ve Sluneční soustavě, je uhlíku o něco víc než křemíku.

Jeden z nejčastějších prvků ve vesmíru - ne s největším podílem.

o existenci Boha sa dozvedáme nepriamo zo stvorených vecí - zo života /život ako taký, rozumový človek) inapr. z toho, čo vidíme napr. na snímkoch Hubblaovho teleskopu..kto vidí, vidí, kto ne, ne...

Z tvého pohledu ano pokud věříš v to, co věříš.

Z mého určitě ne.
Hlavně, když se prakticky skoro každý děn dozvídáme o nových vědecky prověřených skutečnostech.