Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

na konec vesmíru nedohlídneme nikdy, na co je tak velký? nás mravenečky ohromuje i velikost sluneční soustavy, natož velikost galaxie! k čemu jsou ale ve vesmíru miliardy galaxií?
jen kvůli jedné malé planetce?

človek pripravuje zariadenia/ďa­lekohľady aj preto, aby videl do hlbín Vesmíru, do jeho krás, nádheru stvorenia...stačí si pozrieť niekoľko desiatok snímkov z Hubbla, a človek je ohúrený/žasne...a čo nám ukáže Webb? - jeden USA astronóm sa vyjadril: ani si to nedokážeme predstaviť, čo šokujúce a nádherné uvidíme...

no a? otázka byla jinde! k čemu jsou nám krásy na okraji vesmíru, který nikdy nedohlédneme?
asi prostě nejsou pro nás!

nemusíme ich chytiť do ruky, ale máme zmysly: oči i uši, cítenie srdcom, aby sme sa nimi pokochali, a tak, ako píša ap. Pavel (Rim 1, 19), oslavovali Boha z jeho stvorenia - "veď je vám predsa zjavné - máte to odhaleníé, zjavené, prístupné zmyslom a skúmaniu...":-)

ach jo, kolikrát a jak to napsat, aby vám to došlo?
s našimi dalekohledy ani v blízké budoucnosti a nejspíš nikdy nedohlédneme až na okraj vesmíru, tak jaké zase kochání? jednoduše tam pravděpodobně žijí jiní tvorové, kteří se tím asi kochají, my se můžeme kochat jen tím malým kouskem, který našimi dalekohledy vidíme...

iste, stačí - stačí vidieť Hubblove snímky a som hotový! - a čo, keď budú k dispozici za pár let Webbove? (pozn.: nejak s tým Webbom otáľajú, je to zrejme obrovský kolos, a asi nie je k dispozici nosná raketa pre takú váhu, resp. ešte nemajú prepracovaný bezpečný spôsob na jeho bezpečné umiestnenie na orbite - sú to ťažké miliardy USD, a to nie je sranda, keby niečo nevyšlo)......

sranda je, že jsme začali u toho, jestli jsme ve vesmíru sami nebo je tam někde taky život, ať už na naší uhlíkové bázi nebo jiné, já říkám, že je, vy, že není, dalekohledy to nerozlousknou...

s najväčšou pravdepodobnosťou sme vo Vesmíre sami, - vedecky to zrejme nikdy nedokážeme, ...a nasvedčujú tomu aj slová ap. Pavla Kol 1, - Ježiš prišiel len na tento svet a skrze neho bolo všetko stvorené:-)...
Kol 1,
15 On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření,
16 neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.
17 On předchází všechno, všechno v něm spočívá,

Jasně Pavel byl vševěd - a určitě měl pravdu pravdoucí.

v tomto zrejme jo, je to slovo Boha, mal to od Krista...

V tom případě proč píšeš - pravděpodobně ??

pretože to je vždy viera....

A hlavně - díváme se na něco, co tam už z největší pravděpodobností neexistuje.

:-) iste, ale bolo to, existovalo to - to, že sa to zmenilo na niečo iné (niečo zaniklo ale niečo z toho vniklo), to je už iná vec...

Hezké pro tebe. Například krabí mlhovina, vzdálená šest a půl tisíce světelných let je relikt supernovy pozorované na Zemi roku 1054 našeho letopočtu. V naší "vyspělé" křesťanské civilizaci si té nové hvězdy viditelné i za dne nikdo natolik nevšiml, že by to někde zaznamenal. Záznamy s datováním máme z Číny a z arabského světa.

Já zase vím, že ty krásné barvy jsou stvořeny nějakým člověkem, prostě počítačová úprava šedého fleku. Tím prosím nesnižuji výkon teleskopu, ale spíš postrádám, že u těch snímků není poznámka "barevně zpracované".

Dále. Já dohlédnu na 13 miliard světelných roků prostým okem, ovšem to rozlišení mého oka se nedá s teleskopy srovnat.
To je stejné jako že má kapesní svítilna dosvítí nejen na Měsíc, ale i na galaxie vzdálené 13 miliard světelných roků.

Takže následovník teleskopu Hubble, James-Webb-teleskop bude mít zajisté jak jinou a lepší optiku, tak lepší CCD snímače a jiné sensory. Na rozdíl od Hubble-T bude umístěn do bodu-L2 systému Země-Slunce, takže bude v zemském stínu, tedy Zemí odstíněn od rušivých vlivů slunečního záření.
Plánovaný start je příštím rokem.

1*

Přesně
Visitor moc rád odbočuje od témy, když nezná odpovědi.

Už vidím jak se babka z Horní chlebové dívá na monitor PC a vyhledává na internetu jak je vesmír veliký.
Vůbec ji to nezajímá, proto se ptám, pro koho je vesmír tak veliký, kdyby už nebylo víc civilizací??

Možná to nešlo udělat jinak.

Při boží všemocnosti?
Udělám takové fyzikální zákony, aby jsem udělal jenom jednu galaxii, ať se ten můj "výtvor" má na co v noci koukat.

Možná to tak nejde, chtělo by se zeptat nějakého kosmologa kolik let potřebuje vesmír aby se vytvořilo něco jako země, velikost se od toho odvíjí jelikož se rozpíná (alespoň tak se to jeví v čase)

Za těchto podmínek to samozřejmě nejde - všechno má svoji postupnost.
Země se začala tvořit cca 9 mld. let po VT.
Do cca dnešní podoby se dostala tak před 4 mld. lety
Jsou to jenom časové teorie, ale podložené fakty

A ten čas 9 mld byl možná taky potřeba, aby se mohla vytvořit galaxie mléčné dráhy a Země. MOžná to jinak opravdu nešlo.

No to už byl Vesmír - miliardy galaxii

Někde jsem právě četla, že ten náš vesmír je již několikáta generace vzniku a zániku hvězd a proto má to správně složení prvků... prostě toprý dříve nešlo. Síce galaxie ano, ale třeba bez uhlíku, kyslíku, železa, horčíku, fosforu vápníku etc v té správné kombinaci a množství

naše slunce je myslím hvězda druhé generace...

Takhle se to nedá zodpovědět, protože neexustuje žádný časový bod počátku akrece hvězdného prachu (z předešlé supernovy). Je to proces přírodní, tedy neregulovaný a závislý na hodně faktorech, které tomu propůjčují zdání náhody.
Existuje popis pravděpodobného procesu vzniku Sluneční soustavy. Ten proces akrece mareriálu do rotujícího disku až k "zažehnutí" Slunce trval kratinkou dobu v dimenzích desítek až stovek milionů dnešních roků.

To ano, ale ty materiály již byly k dispozici. Tedy je třeba se ptát, jak dlouho trvalo aby byly všecky důležité prvky ve správném složení "k mání".

Dlouho - v pojímání času

I na tuto otázku odpovídají teorie astrofyziků.
Po tom VT následovala nejdřív inflace trvající zlomeček, zlomečku sekundy a pak do dneška trvající expanze Časo-Prostoru. Jádra vodíku (protony) a hélia si odchytly elektrony (dnes se ví, že jde o obláčky, nebo cucky negativního elektrického náboje) asi tak 380 tisc let pozděj, expanze Vesmíru trvala dále a až po milionu, nebo několika milionech let vesmírný plyn zřídnul a natolik se ochladil, že nad jeho pohybovou energií zvítězila gravitace. Tak vznikaly akrecí vesmírného plynu H2 a He2 první šíleně obrovské hvězdy. Fůzí H a He v jádrech těchto a i pozdějších hvězd vznikají prvky až po železo. Gigantické hvězdy měly jen jepičí život (3 ... 10 milionů let) zakončený gigantickými supernovae. No a v této fázi vznikly super těžké chemické prvky. Pochopitelně jen z nepatrného množství H2 a He2. Tyhle superhvězdy jsou zařazeny do první generace.
O našem Slunci se předpokládá, že by mohlo být třetí, nebo další generací hvězd. Vodíku je ve Vesmíru stále dost a dost, takže vydá na další a další generace hvězd.

Zkrátka je možné, že prvky potřebné k životu a ve správném (dostačujícím) množství vznikly druhou, nebo až třetí generací hvězd. Tedy asi tak 7 .. 9 miliard let po VT.

Odkud se to ví? Ví se to z výpočtů vlastností hmoty, tedy atomů, protonů a jiných částic, sil a silových polí, A jak se zjišťovaly vlastnosti hmoty? No z jech kolizí v urychlovačích po celém světě (i v našem evropském Cernu, v LHC). Kdo protestoval proti spouštění a provozu těchhle urychlovačů? No přece pobožní, zejména i klérus, protože v tom spatřují koukání bohovi pod pokličku.

Co se neví? Neví se prakticky nic o podstatě temné hmoty a temné energie, takže jnení vyloučeno, že příští generace vědců budou považovat naše dnešní představy a teorie za chybné.

Proto je vesmír tak velký, abychom mohli existovat a zkoumat vesmír, byla potřeba tak dlouhá doba.