Neexistence (tj. že nějaká možnost nemůže nastat) se v některých
případech dokázat dá, např. v matematice, ale i ve fyzice. Zpravidla to ale
nejde, zároveň však platí, že jestliže tvrdím něco, co nevím, jestli
tak opravdu je, dopouštím se víry.
Nemusím to brát přímo jako rovnocennou možnost, ale můžu se autora zeptat
na odůvodnění svého tvrzení. Jestliže přizná, že prostě jen planě
fantazíroval, pak jeho tvrzení není rovnocenné tvrzení, které se opírá o
nějaká data (je výsledkem úvahy či zkušenosti). Míru pravděpodobnosti
určit tedy můžeme, ovšem s vědomím, že se vždy jedná o odhad.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
