,
Ondi
nejsem žádné tintítko, vyzkoušel (bylo mi 17 let) v dole Marii, v komoře,
vrtat do stropu díru pro dynamit, bez pacholete. Chap-horník se usmál
převzal vrtačku ode mne, mou díru dokončil a vyvrtal dalších šest,
protože za hodinu měl přijít střelmistr, vrty nabít a odpálit. Druhý den
jsem se nemohl ani hnout.
V dole jsou potřební celí chlapi, se svaly z oceli, třeba aby vzali zraněného kolegu na záda a odnesli ho k šachtě do klece ... aby bleskově zazdili chodbu, když za ní začne hořet ...
Horník běžně nosí acetylénové a kyslíkové lahve na rameni váha zhruba 70kg ženský by ji tak maximálně ve dvou pozvedli.
Ta vrtací tyč byla dlouhá zhruba 3 metry a to pachole bylo pístové tlačilo vrtačku do stěny.
Tam se komorovalo (sokolovský revír), vrtalo se do hnědého uhlí a to do stropu nad sebou. Stálo se ne na rovné ploše, ale na různých kusech uhlí.
u nás se vrtalo do žuly uranové doly. rřísměnný provoz ranní to navrtala a odpálila, odpolední to vyhrabala a noční to zajistila dřevěnnejma výstuhama.
