Pravda je pojem, který se může zdát na první pohled jednoznačný, ale v praxi bývá často zabarven lidskými zkušenostmi, emocemi a perspektivami, z nichž na ni pohlížíme. Absolutní pravda, tedy ta, která je nezpochybnitelná a platná za všech okolností a z každého úhlu pohledu, je spíše teoretickým ideálem. V lidském světě se většina pravd formuje v rámci subjektivních interpretací. Například v našem případě nemohu ani já, ani ty objektivně posoudit formování společnosti. Oba se můžeme ve světle svých subjektivních pravd domnívat, jak to bylo. Věda se často považuje za prostředek k odhalování objektivní pravdy, přesto i vědecké poznatky mohou být omezeny současným stavem technologie, metodologií nebo úrovní porozumění. Stejně tak filozofické a náboženské pravdy mohou být univerzální pro ty, kteří je přijímají, avšak subjektivní pro ty, kteří zastávají jiný pohled. Pokud přijmeme, že pravda je formována zkušenostmi, hodnotami a perspektivami jednotlivce, můžeme dojít k závěru, že pravda je relativním pojmem, nejen v lidské společnosti, ale možná i v celém našem vesmíru.

,