Člověk si měl vše podmanit pouze podle Bible. Což je
velmi neověřený zdroj informací.
Podle vědy je to ovšem jinak. Člověk je na Zemi v podstatě jenom
nejchytřejším a nejdrzejším násilníkem, proto může mít dojem, že je
ze všech nejlepší. A křesťanství ho v tomhle dojmu podporuje, protože
když některým (bohužel mnohým) nakukáš, že jsou tím, kvůli čemu
pánbůh stvořil vesmír, tak jim to stoupne do hlavy a neradi se své
domnělé nadřazenosti zbavují. A jsou pro ni ochotni ledacos obětovat, což
zase vyhovuje jejich „pastýřům“…
Ve skutečnosti může stačit srážka Země s nějakým zhruba kilometrovým
tělesem z vesmíru, pořádný sopečný výbuch, nebo pořádná pandemie, a
po člověku na Zemi zbyde akorát ten bordel, co tu nadělal. V prvních dvou
případech vyhyne spolu s člověkem i velká spousta jiných druhů, ale
pořád jich zůstane dost na to, aby život na Zemi pokračoval. Bez člověka,
možná i bez savců nebo bez obratlovců obecně, možná i bez živočichů a
rostlin. Ale mezi mikroorganismy je tolik metabolicky flexibilních druhů, že
nějaké rozhodně přežijí. A evoluce bude samozřejmě pokračovat, akorát
že ten „evolučním strom" bude mít velmi prořezanou korunu.
Člověk si zakládá na své inteligenci, která představovala evoluční
výhodu v konkurenci s jinými živočichy. Ale umožnila nám se přemnožit,
což vede k tomu, že si jednak ničíme prostředí, a jednak že si opravdu
hodně zacláníme (tedy konkurujeme) navzájem. Takže těmito cestami nás
může naše nadměrná inteligence zničit.
Člověk není vrcholem evoluce, je jen jejím nejinteligentnějším produktem.
A definoval si inteligenci jako hlavní měřítko dokonalosti, aby se tím
vrcholem mohl cítit. Ale, jak jsem psal, v různých situacích může být
inteligence k ničemu, nebo dokonce ke škodě, takže nás vystřídá něco,
čemu se místo inteligence vyvinula třeba širší škála možností, co
používat jako zdroj energie (potravu), nebo co používat místo kyslíku k
dýchání.