Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Samadhi je součást každého z nás prožít ho a vnímat vše tak jak je.

anebo Satori, kdy je při tom navíc ještě přítomno uvědomění sebe sama.

Ano to přichází a na konci obojí jednou jsme, když odcházíme ze samsáry.

jj, sjednoťte protiklady, solve et coagula, a pápá

Jde o to že jedna je bez druhé nic , společně vytváří celek. Bez Samadhi nevznikne Satori . Opačně to nejde.

ide o to, čo je "ego", v každej spoločnosti, viere, filozofii je to iné - takto sa pravda nemôže definovať...pravda je len Boh, paravda je len Kristus, tak sa sám definoval - a tak sa k pravde môžeme len priblížiť vo viere v Boha v Kristovi..inak nikdy nežijeme- a ni nehovoríme pravdu...

Definice je vysvětlení prožitků v tomto bytí.

trochu vysvětlení by neškodilo:
Definice, jakožto koncept, představuje pokus lidské mysli uchopit, vymezit a kategorizovat fenomény, jež se objevují v našem bytí. Je to akt intelektuálního rozlišování, jehož cílem je vnést strukturu do jinak neuchopitelného proudu prožitků, vjemů a myšlenek.
Bytí samo o sobě je dynamické, plynulé a mnohotvárné – zahrnuje jak objektivní realitu, tak subjektivní zkušenost. Definice však tuto realitu fixují, čímž dávají našemu chápání zdánlivou stabilitu a řád. Jsou mostem mezi nepopsaným prožitkem a jeho verbální reprezentací, mezi chaosem a řádem.
Filozoficky lze říci, že každá definice je redukcí nekonečné variability zkušenosti do konečných pojmů. Činíme tak proto, abychom porozuměli světu, komunikovali jej a sdíleli své poznání. Avšak tímto aktem vymezování zároveň něco z původního prožitku ztrácíme – nuance, které nelze plně zachytit slovy, hloubku, která přesahuje možnosti racionálního uchopení.
V Heideggerovském smyslu bychom mohli říci, že definice jsou odrazem našeho pobytu ve světě („Dasein“), kde se snažíme vymezit bytí prostřednictvím jazyka. Jsou nástrojem orientace, ale zároveň závojem, který nás může oddělit od bezprostředního zakoušení skutečnosti.
A tak každá definice není jen vysvětlením, ale i interpretací – omezením, které slouží poznání, avšak vždy za cenu určitého zkreslení.

jediná správná víra...

Takže když píšeme, že lžeš, tak je to pravda i když podle tebe jsou pravdou jen Bůh a Kristus.

Takže - tak trochu paradox.

Tak kdybys používal rozum, tak by ti došlo, že se tady s pojmem "pravda" zachází různě a pokaždé se jím míní něco jiného.

Dalo by se také říct, že se ta PRAVDA dělí na polopravdy, na čtvrtpravdy, na procentní a promilní pravdy.
Proto se dva svobodně myslící lidé nikdy neshodnou na jedné verzi PRAVDY. Proto si ideologové vymysleli jedno absolutní dogma jako jednu absolutní pravdu. Je to ryzí pošetilost. I ta dogmata musí být průběžně přizpůsobována nově získanými poznatky.

Nemusím připomínat katolické dogma o pevné a nehybné Zemi ve středu Vesmíru, To vydrželo jen 70 lidských generací, než se začalo rozpadat. Nemusím připomínat směšné tvrzení jednoho rádoby vědce dnes, v této době, o stáří Země v dimenzích 10 tisíců roků.

„…paravda je len Kristus, tak sa sám definoval…“

Pokud někomu tohle stačí jako důkaz, že ve víře v Krista je pravda, pak je naprosto nemožné s ním intelektuálně diskutovat. Příště to má cenu zkusit až po jeho zdravotní dovolené v proslulém bohnickém letovisku.

Bohnice jsou mystické místo,tam ho nedostaneš.