,
četla jsem že někdo uvažuje slovně a někdo v obrazech. Pratřím k těm kteří přemýšlí obrazně. Když se modlím v slověch, často mi uteče pozornost a vytrhně se nějaká věta a já si ani nepamatuji že jsme ji řekla.
Abych mohla účinně a smysluplně se modlit nbo cokoliv.... musím si věty překládat do obrazů nebo nějak prostorově uspořádat... já nevím jak vypadá Bůh... takže když řeknu Bože, vnímám něco co je uvnitř veškeré existence... co je podstatou této existence a každé další slovo pak se odvíjí v tomto smyslu, můsím ty věty nějak znázornit v mysli. Nikdy mě nenapadlo, že uvažuji jinak... ale neslyším hlasy, vidím obrazy.
1
1
