aby mohlo dojít k hluboké vnitřní proměně, je nutné zasáhnout i hlubší vrstvy podvědomí a to není možné pouhým povrchovým postojem... však to není pravda. Pak nemůže dojít ke změně.
Je třeba opravdu uvěřit že je to pravda, že se nco změní, že Bůh mi je oporou, že semohu o něj opřít...že je mým pevným bodem. Pak když člověk má pevný bod, může ustoupit stranou a věci které byly předtím neřešitelné se jakoby uspořádaly... protože člověk do toho nezasahuje svým chtěním, ustoupil stranou a nechává to na Bohu. Ale je zde alespoň pro mě jedna podmínka, musí věřit že Bůh je dobrý a tedy pokud nechává uspořádání plynout a přijímá věci takové jaké jsou pak věří že je to dobré, dokáže svůj život lépe prožít, není v trvalém vzdoru. Umí se radovat z drobností... a nepropadá zoufalství či vzteku, pokud se mu něco nepovede. A i když propadne vzteku či zouflaství protože se mu něco nepovede, pak je to jen zlomek... protože je to jeho charakter, je cholerik :-))) pokud nelpí na daném (ustoupil stranou) jeho vnitřní oheň a energie mohou tvořit a dokáže své odhodlání proměnit v dobré... prostě je třeba i občas vypěnit, nedusit to, ale nikdy se nenechat zadusit.