Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

nemyslím si, můžeš mít maximum naučeného, můžeš rozumět hodně věcem, třeba si spočítat jak funguje to nebo ono ale nakonec to nic neznamená...ta vnitřní poznání či probuzení nemusí vůbec přijít a člověk visí na tom co postupně ztrácí a je to děsivé. kdyby (možná) netvrdím že to tak musí být, kdyby se neučil přijmout věci takové jaké jsou a nelpěl na tom o co postupně přichází, netrpěl by tolik a vlastně neotravivovl by sebe a druhé. Je to taky o pravdě, pravda je schopnost pravdivě nazírat i na své možnosti a schopnosti.

takže nesouhlasím :-)) abych nemluvila jak hotentot.

Funkce mozku je závislá na vědomostech v mozku uložených a na schopnosti mozku ("zadrátování neuronů") tyto vědomosti pospojovat a využít. K těm vědomostem nepatří jen to, že 1 + 1 = 2, ale i to, že 1 + 1 nejsou 3.

To je pochopitelně jen schematická skica vlastností průměrného a zdravého mozku, teda jeho intelektu. Existují rovněž různé poruchy tohoto ideálního stavu, od demence, různých patologických fobií, po autismus. O těch se ale nebavíme, že?

Každý myslící ví, že kabaretní kouzelník netahá ty králíčky a holubice z cylindrického klobouku ležícího na stolku, ale tahá je z toho stolku s dutou deskou. Umožňuje to důmyslná konstrukce otvorů v horní desce stolku a v dýnku cylindru. Jde o zábavný a lehce prokouknutelný klam diváků. Divák s mozkem bez informací a podprůměrnou dávkou skepse, tedy intelektu, žasne kolik fauny se dá stvořit z toho prázdného cylindru. Kouzelník sejme svůj cylindr z hlavy a ukáže ctěnému publiku, že cylindr je prázdný, než začne božsky tvořit zvířátka z ničeho. No a podívej ratko, kolik lidí na Zemi věří, že bůh takhle tahal ze svého božského cylindru i slony a dinosaury.

míjíme se v uvažování. Pro tebe je pravdou 1+1 a nic jiného jak pravdu nevidíš. Pro mě je třeba pravdou vidět vlastní ubohost, dokázat se podvolit osudu a přijmout situaci jaká je. a nemusím u toho vůbec počítat. Ale mohu si nalhávat že něco bych mohla udělat jinak nebo lépe, ale to by nebyla pravda jen takový únik ze situace jaká je.

Ano, míjíme se v uvažování, neboť nemáme identické mozky s identickým obsahem znalostí.
Lidé jsou už tací, jací jsou. Můžeme si posloužit moudrostmi jiných, zkušenějších.

„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je."

A ještě jedna
"Člověk nemůže nikdy dělat víc, než je mu dovoleno člověčenstvím. Míň může dělat vždycky. A, jak jste si všimli, to s úspěchem probíhá. Ale přemýšlet, a to dá práci, umí jen část lidstva. Ona část, ona teňounká vrstva, která válčí s lidskou hloupostí."

Válka proti přesile je namáhavá, výsledek boje je nejistý, ale ne zbytečný. Třeba se někdo z té přesily zamyslí.

hmmmmm

Werich?

Jasněéé.

Poznal jsem ten začátek, rád sedávám tam kde on rád chodil. Sedím na jeho místě a je mi tam dobře.