Ne - někdo se jen lekne.
Ten strach jako emoce a jiné emoce jsou vrozené a reagují na podnět - a jsou
samozřejmě součástí já - nejsou někde jinde - nevycházejí "z paty"
Ne - někdo se jen lekne.
Ten strach jako emoce a jiné emoce jsou vrozené a reagují na podnět - a jsou
samozřejmě součástí já - nejsou někde jinde - nevycházejí "z paty"
No jistě. Nevycházejí z paty, ale nevycházejí ani z já, protože nejsou jeho aktivitou, nýbrž aktivitou instinktivního systému. Copak je to tak těžké pochopit?
Protože je to nesmysl.
Možno to nechápeš, protože nedokážeš ovládat své emoce - a potom by to
bylo z tvého pohledu v pořádku.
Ale z mého ne.
Pa
Tak podívej, tady jsem našel, jak na afekt/emoci nahlíží právo, a to se opírá o poznatky psychologie:
... O afekt se u obviněného nejednalo proto, že jeho projevy mu nenasvědčovaly. Afekt totiž představuje porušení duševní rovnováhy, jež může být normálně probíhající, nebo patologické jako duševní porucha (patologický afekt a patologická nálada), pro nějž je zpravidla charakteristické krátkodobé trvání a přechodný charakter, avšak existují i afektivní napětí či reakce, které mohou trvat značně dlouhou dobu (tzv. protrahovaný, kumulovaný nebo chronický afekt). Pro afekt je charakteristické zúžení vědomí a snížení racionální kontroly (srov. RABOCH, J., ZVOLSKÝ, P. Psychiatrie. 1. vydání. Praha: Galén, 2001, s. 130). Afektem (z lat. afficere – působit) rozumíme silný, bouřlivě a krátce probíhající citový stav (např. hněv, zděšení, radost, nadšení), zpravidla provázený vegetativními reakcemi (zrudnutí, zblednutí, změna rytmu dechu, pocení, bušení srdce atd.), mimickými projevy či zvláštnostmi hlasového projevu a gestikulací (viz např. HARTL, P., HARTLOVÁ, H.: Psychologický slovník. 1. vydání. Praha: Portál, 2000, s. 19). Afekt není volní psychickou aktivitou subjektu, ale druhem prožívání, k němuž v psychice dochází na základě určitého vnějšího nebo vnitřního podnětu. Takovým podnětem bývá neočekávaná situace, spojená se ztrátou nebo ziskem něčeho významného, nebo situace pro člověka důležitá (např. ohrožení určitých cílů, hodnot, zájmů). Afekt může mít ladění pozitivní (nadšení, radost), ale z hlediska trestního práva mají význam především negativní afekty zlobné a afekty strachu (GILLNEROVÁ, I. a kol. Slovník základních psychologických pojmů. Praha: Fortuna, 2000, s. 7).25. ...
https://www.akjanosek.cz/2021/04/06/rozdil-mezi-rozmyslem-a-vrazdou-v-afektu/
Doufam, že to taky nebudete ignorovat.