Správně jsi to formuloval, že emoce se vybuzují. Narozdíl od představ,
které máme zcela ve své moci a můžeme si okamžitě, přímo,
bezprostředně vytvářet libovolné obrazy (tvary, situace...), tak u emocí
tomu tak není, nedovedeme si je takto vytvářet, nýbrž musíme je vybuzovat
(čekat až se dostaví). Emoce jinak máme nepřetržitě, ostatně tak jako ty
představy a myšlenky, a to zejména ve formě tzv. nálady, což je označení
pro déletrvající emoční stav. Na náladě je vůbec ještě více patrné,
že emoce nejsou naším volním aktem (výtvorem našeho "já"), protože
změnit náladu není nic samozřejmého, ba je to docela obtížné; k tomu už
potřebujeme použít třeba i vnější prostředky (změnu prostředí, změnu
činnosti apod. - v podstatě se jedná o stále stejný princip: potřebuješ
udělat něco, co tu žádanou náladu vybudí).
Jinak taky správně narážíš na to, že činnost mozku se dá
kategorizovat, dá se rozčlenit činnost nervového systému do soustav či
systémů, z nichž každý plní svou konkrétní roli, a nedá se tedy
smysluplně mluvit obecně o činnosti mozku. Filozofové to zjevně neví.