„Nevyjádřené emoce nikdy nezemřou. Jsou
pohřbeny zaživa a vyjdou na povrch později ošklivějšími
způsoby.“

Sigmund Freud

„Nevyjádřené emoce nikdy nezemřou. Jsou
pohřbeny zaživa a vyjdou na povrch později ošklivějšími
způsoby.“

Sigmund Freud

Některé [tendence a obsahy] byly z vědomého života vyloučeny kvůli řadě skutečných i zdánlivých důvodů. Některé jsou potlačeny a jiné vytěsněny. Potlačeny jsou zpravidla ty tendence, které v psychické struktuře člověka představují úhrn antisociálních prvků – nazývám je „statistický zločinec“, který je v každém člověku. Tyto tendence jsou vědomě a záměrně eliminovány. Ale tendence, které byly jenom vytěsněny, mají obvykle pochybný charakter. Nejsou bezpodmínečně antisociální, ale nejsou zrovna konvenčně a společensky vhodné ... Při vytěsnění se člověk chová tak, že ponechává věcem napůl vědomě a nerozhodně volný průběh ... Freud objevil, že vytěsnění je jedním z hlavních mechanismů při vzniku neurózy. Potlačení odpovídá vědomému morálnímu rozhodnutí, zatímco vytěsnění představuje poněkud amorální sklon zbavovat se nepříjemných rozhodnutí. Potlačení může způsobit zármutek, konflikt a utrpení, ale nikdy nevyvolává neurózu. Neuróza je vždy náhražkou za oprávněné utrpení.
(C.G.Jung, Výbor z díla IV, „Psychologie a náboženství“, str. 100-101)
V postpubertálním období je vědomí konfrontováno s mnoha afektivními tendencemi, impulzy a fantaziemi, jejichž asimilace není z nejrůznějších důvodů žádoucí nebo možná. Takový materiál je vytěsněn, aby byl potenciální narušitel umlčen. Obecně platí, že čím negativnější je vědomý postoj, čím větší je jeho odpor, čím více znehodnocuje a obává se disociovaných obsahů, tím agresivnější a odpudivější je podoba, kterou tyto obsahy na sebe berou.
(C.G.Jung, „Filozofický strom“, CW 13, odst. 464)