Hele, co píšou jehovisti v časopisu Probuďte se:

Listopad 2015, tedy jak se to vyvíjelo těch deset let do dneška? Přibylo
katolíků?
Irsko je asi nejirskejší zemí z ostatních zemí světa v poměru k počtu
občanů těch zemí. V USA bude také "hromada" Irů.
No, vzpomínám si jak před desetiletími otřásl Irskem skandál o sadismu a vysokém úmrtí dětí v jakémsi sirotčinci v nějakém katolickém ženském klášteru.
Asi se v tom klášteře řídili myšlenkami matky Terezy, která hlásala, že utrpení je krásné a přibližuje nás ke Kristu. Myslím, že takových sirotčinců bylo víc a nejen v Irsku. Inu katolické pojetí teze, že Bůh je láska, je v praxi někdy dost svérázné.
Irsko podle toho článku není nejateističtější zemí, ale je mezi
prvními deseti - v r. 2015. Tedy daleko za námi.
Dál tam je uvedeno, že v Irsku, dříve téměř stoprocentně katolické
zemi, je 45 % lidí bez vyznání - tedy nevěřících, což jsou také
ateisté, jenže si to plně neuvědomují, možná to slovo ani neznají,
nezabývají se tím.
Z článku vyplývají dvě skutečnosti - 1) počet věřících rychle klesá
i v takových baštách katolicismu, jako je Irsko.
Počet katolíků rychle klesá také v Polsku nebo na Slovensku. Jedná se ale o nepraktikující katolíky, kteří se pouze hlásili k víře. Možná někteří zašli na Vánoce do kostela. Našel jsem si o Irsku, že hlásí se k církvi sice 55 %, ale do kostela chodí 18 %. Na Slovensku se hlásí dokonce 65 % a do kostela chodí 15 %. V ČR se hlásí cca 15 % a do kostela chodí 15 %. Ten počet docházejících do kostela se časem nemění, počet těch, co se bijou v prsa, tak ten klesá. Pro zajímavost v "křesťanském Rusku" chodí do kostela 5 % obyvatel.
Ony ty průzkumy jsou někdy málo spolehlivé. Záleží taky na tom, kdo a
kde je provádí. Pro mnoho lidí, kteří se nehlásí k žádné církvi, je
také těžké přesněji definovat, jestli jen obecně věří ** v něco mezi
nebem a zemí** nebo o tom vůbec nepřemýšlejí, nebo jsou jednoznačně
nevěřící, tedy ateisté.
Je-li každý věřící teistou, pak bychom nevěřícího člověka měli
označit za ateistu, ať si je toho významu plně vědom nebo ne. Vždyť ani
věřící si často neuvědomují, že jsou vlastně teisty, a když je tak
nazvete, diví se tomu - ten pojem mnozí ani neznají.
I to chození do kostela se dá kvalifikovat a kvantovat.
Kdysi, zejména nezaměstnaní mohli chodit do kostela denně a trávit tam
hodiny v rozjímání a v modlení.
Lidé, kteří si na sebe a na svou rodinu vydělávali prací neměli čas na chození do kostela a proto křesťanští filosofové vynalezli pojem, že práce je též modlení k bohu - ora et labora, nic jiného pro správného katolíka neexistuje, než permanentní modlení, na každém kroku cítí a vnímá přítomnost svého pohádkového boha.