vždyť ty taky na žádné cestě nejsi a namísto toho jsi ve sračkách. V Boha nevěříš, protože kdybys věřil, tak by ses podle toho choval. O moudrost jsi taky nikdy ani nezavadil. Tak proč to vyčítáš druhému?
vždyť ty taky na žádné cestě nejsi a namísto toho jsi ve sračkách. V Boha nevěříš, protože kdybys věřil, tak by ses podle toho choval. O moudrost jsi taky nikdy ani nezavadil. Tak proč to vyčítáš druhému?
Nikdy jsem nemachroval, že jsem na nějaké duchovní cestě a máš pravdu
v tom, že jsem ve sračkách jako Michal a to dokonce možná i ve větších.
Na rozdíl od Michala o tom vím.
Také jsem nikdy neurážel Budhisty nebo další příslušníky náboženství
jako Michal.
Jediné co jsem kritizoval byl systém, který tu Michal prezentuje.
Kritizovat můžeš Jonáši,ale co v mysli přichází ven to jsi sám.
Zvažuj jak to napíšeš či řekneš, poněvadž později se ti vrátí. Tak
jak se kdo ke mě chová,i já nejsem mezek ,abych dostával sto ran , tak mu to
vrátím s úsměvem. Já tu neurazim víru, náboženství,pouze poukazuji na
druhé viz tebe a tvé chování pro tvou třísku v oku . Navíc nemusíš
reagovat na to co tu dávám. Koukni se já na tebe reaguji jen , když ty
utocis na mě.Takze rozdíl je znatelný nemyslíš? Tobě vadím,ty vedeš
bitvu,ale né semnou,ale se sebou samým. 
Tvoje klasická židovská poučka:
Leviticus 24,20
„Zlomeninu za zlomeninu, oko za oko, zub za zub; jakou újmu kdo způsobil
člověku, taková ať se mu stane.“
Bohužel se tak chovám chovám, nebo se tak chovají i křesťané. 
Ježíš má nekompromisní požadavek:
Matouš 5,38–39:
„Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko, zub za zub.‘ Já však
vám pravím, abyste se neprotivili zlému.
Ale kdo tě uhodí do pravé tváře,
nastav mu i druhou.“ 
Tvrdíš, že jsi křesťan, a být křesťanem znamená být na duchovní
cestě. Křesťanství je cesta, je to neustálá práce na sobě. Když po té
cestě nejdeš, když křesťanství nepraktikuješ, tak nejsi křesťan. (To
platí jak pro tebe, tak pro Visitora.) Tak nemachruj, že jsi křesťan.
Michal tady nikoho neuráží.
Vím co Michal napsal a nebudu to tu psát z různých důvodů. Především
pro to, že by to on přečetl.
Mohu jen konstatovat, že nezná míru. To je vše.
Ty také neznáš míru, když něco dám z čisté lásky a ty mě nazveš
kokot, když napíšu že ten co to napsal né já,tak opravis že on kokot.
Promiň kde je ta láska z tebe,ta ještě z mešního vína ještě v tu dobu
nevyprchala že? 
Ty Michale se do Jonatána furt navážíš. Máš pasivně agresivní
chování. 
No Selene nastavuji mu svou druhou tvář. Vždy něco napíšu a sám první reaguje viz když dám něco co mi šlo od srdce do placu tu. Tak nastavím druhou tvář a víš proč? Aby pochopil že se nenechám . Jeho zloba v něm. Ale víš co? Není to nádherné popichnu ho i úsměvným smajlíkem i to ho rozčílí.No démoni v něm s ním hází.
myslím že tak to nefunguje. Pokud vidíme v druhých příčinu našeho jednání... chováme se vlastně závisle a dětinsky.
To bych neřekl, spíš bych řekl, že máme hledat schůdnou a nekonfliktní cestu (řešení). Takže se máme chovat zodpovědně a rozumně.
slovíčko "máme" není vždy to nejlepší... vede to k zametání problémů pod koberec. Dláme to co máme a neděláme to čím jsme a jací jsme.
Máš pravdu, slovíčko "máme" ve smyslu dělat to, či ono lépe... bylo
za kom. režimu často použito na okecávání nedostatků na trhu, či na
padající balkony, římsy a omítky. 
add: součet: Tvrdíš, že jsi křesťan, a být křesťanem znamená být na duchovní cestě. Křesťanství je cesta, je to neustálá práce na sobě. Když po té cestě nejdeš, když křesťanství nepraktikuješ, tak nejsi křesťan.
Toto je zajímavé tvrzení. Bohužel ve své podstatě jako celek
nepravdivé:
Proč?
Spása je podle Bible z milosti skrze víru (Efezským 2,8–9):
„Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Není to z vás – je to Boží dar.
Není na základě skutků…“
To znamená, že člověk může být křesťan, i když:
zápasí s vírou, selhává, nepraktikuje ji „dokonale“ (a kdo ano?)
To moje tvrzení je pravdivé a ty nejsi křesťan, protože křesťanství
nepraktikuješ. Nejsi na žádné cestě sebezdokonalování, jenom si naivně
stejně jako Visitor představuješ, že když budeš věřit a zúčastňovat
se ceremonií, tak to máš automaticky u Boha dobrý.
Samozřejmě nemáš. V nebi budou jenom ti lidé, co dosáhli velmi vysoké
mravní úrovně.
Souhlasím. Já také Jonatana nepovažuji za křesťana, nechová se tak, podstatu křesťanství vidí jen ve formálních ceremoniích a ortodoxních dogmatech.
Add Součet: "V Boha nevěříš, protože kdybys věřil, tak by ses podle
toho choval."
Toto je zajímavé tvrzení bohužel z pohledu křesťanské víry nepravdivé.
Ježíš jedl s celníky a hříšníky, tedy s těmi nejhoršími v lidské
společnost proč? On nepřišel zachraňovat spravedlivé. Přišel
především pro mě a pro Michala, tedy pro hříšníky, ty on zachrání
respektive zachránil.
Protože kdo v něho uvěří bude zachráněn.
Jan 11,25-26
„Ježíš jí řekl: ‚Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i
kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře
navěky. Věříš tomu?‘“
Otázkou je co znamená uvěřit v Ježíše. Určitě to neznamená někomu
říkat, že je kokot I kdyby jim byl, protože je třeba změnit přístup k
tomu člověku a potom i se jinak vyjadřovat. 
Víra bez skutků je mrtvá. Na takové věřící jako ty má Kristus odpověď: "jděte ode mne pryč, ke mě nepatříte, já vás neznám".
To je správné tvrzení, je vidět i když nejsi křesťan, že o
Křesťanství víš docela dost. 