Jaké zase ateistické dogma?
Buď musíš přistoupit na to, že existuje všechno, o čem někdo prohlásí,
že to existuje, nebo na to, že existenci čehokoliv je třeba doložit, aby se
s ní dalo operovat jako s faktem.
V prvním případě musíš připustit existenci bludiček, hejkalů a
vodníků, ve druhém musíš připustit neexistenci boha. Nebo uznat, že pokud
neexistenci boha považuješ za dogma, potom i existence boha a neexistence
vodníka jsou jen dogmata.
Problém prvního přístupu je v tom, že jakékoliv rozlišování mezi
existujícím a neexistujícím stojí čistě na dogmatech, z nichž si každý
může libovolně vybrat. Z čehož plyne neomezené množství různých,
vzájemně se vylučujících pravd, které existují vedle sebe a všechny jsou
pravda. Což tedy mně jako reálná možnost nepřipadá…
Kloním se samozřejmě ke druhému přístupu. Ty si asi myslíš totéž o
sobě – pak ale máš problém s pochopením pojmu „vědecký důkaz“. A
vlastně i pojmu „důkaz“ obecně.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
a hned jak si toto tu přečtou najdou
spousty výmluv proč to neudělají. Ale pravá příčina kterou tím maskuji
je jejich strach. 