**Bajka: Liška a vrána
Hladová liška běhala po lese a sháněla něco k jídlu. Na stromě
uviděla vránu jak drží v zobáku sýr. Lišce zasvítili oči a lišácky se
usmála. Přiběhla ke stromu a povídá:
„Ahoj vráno. Tuhle jsem tě slyšela a zpíváš moc hezky. Chtěla bych si
znovu poslechnou tvůj krásný hlas. Zazpívej mi.“
Protože to ale byla moderní, sečtělá vrána a Ezopovy bajky znala dobře,
byla už na lišácké lsti dobře připravená.
Malinko se zavrtěla, trochu se pootočila a sáhla pod křídlo. Pak vypjala
hruď a místo krákorání se lesem roznesl nádherný zpěv. Liška s
otevřenou tlamou koukala nahoru a nevěřila svým uším. Lišku však
zajímal hlavně sýr, až konečně vypadne vráně ze zobáku.
Vrána ovšem sýr během zpěvu dojedla a pak se zeptala lišky:
„Chceš to slyšet ještě jednou a víc nahlas, nebo ti to stačilo?“
řekla, a když se nedočkala odpovědi, schovala mobil zpátky do kapsy pod
křídlo.**
Poučení: Nevěř vždycky všemu, co
slyšíš.
"Mimochodem - to psali lidé, kteří u toho "mluvení" nebyli - jen si
to domýšlejí. .{color: blue}"
1
