,
Já jsem se taky svého času vysmíval víře a speciálně křesťanství. Taky jsem byl nadutý hlupák. To že jsem tomu nerozuměl, to na tom nic nemění. Nenadutý, pokorný člověk se nevysmívá. Zatvrzelost je koneckonců projevem nadutosti. A ano, člověk do toho musí dorůst, dozrát.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
1
ale byl jsem
od svých 14 let blázen do bojových umění (hlavně nindžutsu), takže jsem
žil v představě, že když mi někdo bude dělat problémy, tak prostě
půjdu a rozbiju mu hubu a tím ho odradim od dělání dalších problémů.
Jednoduchý jak facka. Jenže na té vojně jsem poznal, že existují typy
konfliktů, které se fyzickou silou řešit nedají. To mě tehdy
přeorientovalo z východu na západ. Seknul jsem s bojovým uměním (v něm
jsem najednou neviděl smysl), včetně východní filozofie jako zen a tao,
která byla spjatá s bojovým uměním a přešel k hermetismu, který mě
oslovil.