Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #125294

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
29.04.25 00:08:26 | #125294
Reakce na příspěvek #125292

s tou ztracenou stranou to je moc povedené... *49*

nevím třech, prostě v nejstarších chybí:

Posledních 12 veršů Markova evangelia (16, 9-20) patrně pochází z pozdější doby, protože v nejstarších rukopisech chybí.
https://temata.rozhlas.cz/evangelium-podle-marka-7990865

Tato nejkratší verze končí příběhem tří žen, jak bylo uvedeno v úvodu. Ženy nalézají hrob prázdný a utíkají pryč. Bojí se a nikomu nic neříkají.

Verze se dochovala na dvou nejstarších řeckých rukopisech ze 4. stol. Jedná se o nejkompletnější a nejznámější rukopisy - kodex Sinajský a kodex Vatikánský.

Nejkratší verze Markova evangelia, tedy Mk 16:1-8, se dochovala rovněž v překladech syrských, koptských a arménských ze 4. stol.

Krátkou verzi potvrzuje také ranný křesťanský historik Eusebius ( asi 260-340 n. l.).

http://www.myty.info/view.php?cisloclanku=2009010001


 #125292 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
29.04.25 00:35:16 | #125297 (1)

Pro možnost, že se jeho konec ztratil, existují dobré argumenty, např.

  • Je možné vidět, že zpráva o zjevení vzkříšeného Ježíše byla nedílnou součástí raného křesťanského zvěstování (1 Kor 15,5–8; Sk 1,3–11.22; 2,32; 3,15; 10,41; 13,31; Mt 28,9–10.16–20; Lk 24,13–35.36–53; Jan 20,1–18. 19–23.24–29; 21,1–23) a tudíž je velmi obtížné si představit, že by Marek ukončil své evangelium bez podání zprávy o tomto zjevení.
  • Zdá se velmi těžko přestavitelné, že by evangelní vyprávění, které se představuje v prvním verši jako εὐαγγέλιον „radostná zvěst“ o spáse, mohlo dospět ke svému cíli a završení se zprávou o negativní reakci žen, které se neřídí nařízením anděla (Mk 16,7), které utíkají od hrobu s bázní a úžasem a které ze strachu o své zkušenosti mlčí (Mk 16,8).

 #125294 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
29.04.25 00:45:56 | #125298 (2)

co ?


 #125297