Jinak řečeno: Vesmír nemá žádné potřeby. On si jen tak, bez jakékoliv potřeby existuje.
To, že někde, někdy náhodně vznikla forma inteligentního života Vesmír zajímat nemůže, páč nemá nic, co by nějaký zájem vyvolalo a provozovalo. Vesmír není bytostí, je to sféra (bublina) Časo-Prostoru ve kterém je hmota, energie, síly a podobně. To vše podléhá neměnným fyzikálním zákonům. To akorát biologická forma hmoty, my lidé, mudrujeme o něčem, co se vymyká zažitým zkušenostem a nazýváme tuto činnost filosofií (láskou k pravdě). A protože z toho moc nevíme a neznáme, vzniká v zájmu nějaké ideologie jen zbytečná polemika.
My. lidé, máme omezené schopnosti pozorovat, měřit a i když máme přístroje a sofistiované metody vidět dál, než dohlédnou oči, musíme si uvědomit, že stojíme, tedy prakticky, ještě na prahu poznání. Lidstvo ušlo za poslední dvě století značný kus cesty za poznáním, za rozvojem techniky, ale ve většině se dosud nezbavilo okovů pověr v něco nadpřirozeného, co se této části lidstva vymyká. Tento relikt z doby kamenné značně brzdí náš vývoj a kulturu.
1
