,
Ale chtěla jsem říct něco jiného. V tom pořadu o matematice jsem slyšela o rozlišení mezi matematikou teoretickou a matematikou aplikovanou. Miluji matematiku a vždycky to tak bylo. Nikdy jsem se nemusela matematiku učit, věci mi skákaly do hlavy samy, rozuměla jsem matematice a proto jsem jí milovala.
Horší to bylo s praxí, s někým se pohádat a udobřit, rozumět řeči
těla... v matematice bylo vše jasné, dávalo to smysl.
Takhle vnímám i náboženství. Jako svět teoretické složitosti, tak
hluboké že nejsem schopna dojít detailního rozboru kdo kdy co řekl a proč.
to je za schopnostmi mého chápání, to co ale funguju je aplikace. praxe.
když se pomodlím, vím že Bůh je dobrý a je přítomen.
