Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Přece to, co Arecuk vykreslil, popisuje situaci, kdy je nějaké předtím a potom. Stav před změnou a stav po změně. Copak jsi ještě pořád nepochopil, že bez existence času žádné předtím a potom není? Že neexistuje následnost dějů (časový sled dějů)?
Jestliže následnost dějů ve vesmíru existuje, pak to dokazuje reálnou existenci času.

popírání času je jako popírání Boha

Popírání času je jako popírání Boha který je bez času :-)

nad časem

jo

obojí je bláznovství

Ne. Popírání času je popírání pozorovatelné reality. Popírání boha je velmi oprávněná nevíra v něco, co je podloženo jen vírou.

jako

Římanům 1:18  Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svou nepravostí potlačují pravdu.
19  Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil.
20  Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.
21  Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě.
22  Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli v bláznovství:

ad arecuk:
.."Popírání času je popírání pozorovatelné reality"..
spis nez o popirani casu, ktery muzeme merit a sami vnimat, se obdobne uvahy "opiraji" kuprikladu o Einsteinovu neabsolutnost casu, ktery je dle jeho teorie relativni vuci pozorovatelovi - nemusi jim jit nezbytne o to, ze cas je pouhou "iluzi", ale treba o to, ze krome teto chvile, tohoto momentu, neexistuje nic, tedy minulost ani budoucnost - pro mnohe tak vyjma abstraktnich objektu existujicich mimo cas existuje pouze pritomnost, coz je pochopitelne velmi problematicke..

minulost existovala, ale už neexistuje, budoucnost neexistuje, ale bude existovat, jen ta přítomnost existuje...

ad krudox:
ta pozice je dost o case jakozto neaobsolutni "velicine" - sice zakladnim aspektem lidske zkusenosti se svetem, ale nikoliv zakladnim "hmatatelnym" aspektem sveta.. cas, ktery neni fundamentalni a vznika z neceho netemporalniho

Buddhismus dokáže učit v kterémkoliv čase.

ad Mnichal:
.."Buddhismus dokáže učit v kterémkoliv čase"..
vazne jsi podnitil muj zajem o pohled "buddhisty" na cas v perspektive esencialni podstaty

Dobře , Jonáš nebude nadšen, stále doufá že tebe a další přemluví k uvěření v Boha.

Nevím jak Jonáš, ale jonatan1 by dostal za konverzi ateisty na teistu jednu hvězdičku v nebeském posudku. Kdyby se mu podařila konverze ateisty na křesťana, tak dvě hvězdičky. Tři by získal z konverze ateisty na kreacionistu.

Však to je ten samý náš Jonáš

Však to je ten samý náš Jonáš

ad Mnichal:
muj dotaz na "cas v perspektive esencialni podstaty" jsem myslel trochu jinak - zajima mne, jak jej (cas) jakozto buddhista nahlizis a o jake sutry se "opiras"

Kālāma Sútra, která je spjatá ke svobodnému smýšlení a empirickému. Ohledně času nahlížím jako ohraničení se mysli jedince a zároveň neohraničení v rozvoji vnitřního rozpoložení.Je mnoho suter a každá z nich je klenot, který každý rozumí dle broušení své mysli,jak on sám vnímá ve své podstatě.

ad Mnichal:
.."Kālāma Sútra, která je spjatá ke svobodnému smýšlení a empirickému"..
o "case v perspektive esencialni podstaty" tebou uvedena Kālāma zrovna moc neni.. zeptam se tedy primo, existuje ve skutecnosti cas?

Kālāma Sútra jako jiné sútry se zabývají přemýšlením o všem a podání do vnitřku nás, Kālāma Sútra se zabývá vědeckými obecnými fakty s těmi duchovními co přináší jedinci porozumění vidět vědu jinak. Čas existuje v mysli jedince.

ad Mnichal:
.."Čas existuje v mysli jedince"..
dekuji, presne to jsem chtel "slyset".. kdyz si tedy Dalko "pohraval" s myslenkou, ze "člověk si čas "stvořil" stejně jako bohy", tak mel v prvni puli sveho tvrzeni, a to de facto v souladu s esencialni podstatou buddhismu, "pravdu"?

https://www.amazon.com/Time-Sutra-Solving-Times-Mystery/dp/0615836593 Povaha času stála jako velká záhada, která mátla filozofy a fyziky již od starověku. Časová sútra vysvětluje nejen povahu času, ale také intimní vztah mezi časem a pamětí. Čas není to, co si myslíme, že je. Naše chápání času je založeno na základní mylné představě o povaze naší paměti. Časová sútra jasným a metodickým způsobem vytyčuje cestu rozumu – logický a empirický argument, který nás znovu seznamuje s něčím, na co jsme dávno zapomněli. Časová sútra je vlákno rozumu, které nás znovu spojuje s naší původní pamětí. Přes nesmírné množství vědecké a filozofické literatury na téma času zůstalo něco důležitého nevyřčeno. V moderní fyzice je překvapivý nedostatek důkazů o čase. Popis reality, který fyzika poskytuje, je v podstatě nadčasový. Stejně tak psychologie přesvědčivě demonstruje, že náš „smysl“ pro čas není vrozený, ale získává se kulturou. A počínaje nejstaršími filozofy byla myšlenka času často považována za iluzi. Nikde ve vědě nebo filozofii neexistuje jasné jednoznačné prohlášení popisující povahu času. Přesto přemýšlíme tak, že jsme přesvědčeni, že náš život je zkušenost, která se odehrává v čase. Ale vědomí času nebylo nikdy dostatečně vysvětleno. Time Sutra, napsaná přístupným, netechnickým stylem, předkládá teorii času, která nejen řeší záhadu času, ale také řeší některé z nejneřešitelnějších problémů filozofie. Toto je radikálně odlišný pohled na svět od způsobu, jakým běžně rámujeme naši realitu – Časová sútra odhaluje pohled, který zůstane po odstranění rámce.

ad Mnichal:
nepotrebuji vyklad.. zajima mne, jestli ma Dalko dle tveho buddhismem spoluformovanem vnimani casu pravdu ci nikoliv

Vše v tomto bytí je ohraničené, utvářené naší myslí,buddhismus toto vše pojímá jako pomíjivost v bytí a učí pracovat,tak ,aby si každý jedinec uvědomil, že žije v ohraničeném způsobu bytí. Tedy s Dalkem se dá souhlasit ohledně času i s Bohem. Mysl jedince je jako oceán a myšlenky utvářené jsou kapkami v oceánu,sjednotit je v oceán a upustit od jáství.

ad Mnichal:
dekuji za odpoved

Rádo se stalo i zájem o sútry dost jsi mě překvapil

popírání pozorovatelné reality

Co je to pozorovatelná realita?
Podle mě neexistuje.
I když se na sebe díváš do zrcadla, tak se nedíváš na sebe v tom samém čase, ale na obraz starší o nějakou tu miliardtinu sekundy.
Pozorujeme na obloze hvězdy, které už ani nemusí existovat a pod.

jo

"Popírání času je popírání pozorovatelné reality."

pozorovatelná realita je v případě času právě ten čas, jeho existence. dokonce svou argumentací jsi to potvrdil - pokud to, co pozorujeme v zrcadle není současná realita, ale o nějakou miliardtinu sekundy (o nějaký časový úsek) zpožděný obraz reaaity, tak přesně to dokazuje reálnou existenci času a je tou popíranou realitou, pokud popíráš čas.

Jak by mohl jakýkoliv proces probíhat, pokud by neexistoval čas? Proces znamená přechod ze stavu A do stavu B, ty stavy se od sebe většinou liší, proces tedy vede ke změně. Čili A je před procesem, B je po procesu. Rozdíl mezi nimi je změna, kterou proces vyvolal.
Jak se tohle může dít, aniž by existoval čas? To se v celém vesmíru nikdy nic nezměnilo, dokud si člověk ten čas nevymyslel? Ale jak by se vůbec mohl člověk objevit, kdyby objektivně neexistoval čas? Vznik člověka je přece taky proces probíhající v čase!