,
Nejsme sluhové hmoty, spíše procesem jejího postupného sebeuvědomění.
Můžeme tvořit něco nového, poznávat okolní svět, vnímat jeho krásy,
milovat ho i zápasit s ním, cítit radost a štěstí a ovšem i smutek a
bolest. Můžeme prostě žít jako nedokonalé, ale měnící se bytosti.
Můžeme se vnímat nejen jako individua, ale jako součást stále se
rozvíjejícího a mohutnějícího proudu lidské civilizace.
To je mnohem víc než představa nějaké dokonalé a tedy věčně neměnné
bytosti, která už předem všechno ví a všechno je pro ni předem dáno. To
by byla dost nuda. Takového Boha bych docela litoval. Má vůbec smysl v něco
takového věřit? 
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
1
1
Komanč má na doma
na stole kámen a každý den na měm pozoruje jek se postupně sebeuvědomuje.
