Myslím, že každý chceme vědět, jak to skutečně je. Jak se k tomu
poznání zachová, to už je jiná věc. Ateista ale nemá důvod bát se
pravdy. Pokud zjistí, že Bůh existuje, tak je to pro něj jen dobré. Může
se vrátit k víře, neboť Bůh prý mý raději návrat ztraceného syna než
spoustu věřících a s láskou přijme zbloudilou ovečku do svého
stáda.
Existence Boha je takovou vysněnou ideální variantou. Zejména, když prý
Bůh je láska... No, ale jako ateista si nechci nic nalhávat. Bylo by to asi
krásné, ale držme se při zemi, buďme realisté, zabývejme se
záležitostmi pozemského života, važme si jeho hodnot a možností. I o tom
je ateismus - nic si nenalhávat.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1
