,
Ondi
A zjednodušeně :
Usilovat o poznání pravdy je osobní záležitost
Považovat něco za užitečné a prospěšné podle sebe je osobní
záležitost
Humanisticky na první místo stavět člověka (tady bych snad třeba podotkl,
že já jsem ateista a člověka rozhodně na první místo nestavím. lidský
druh ano, ale nikoli každého jedince)
Takže žádná ideologie
Také člověka na 1. místo nestavím neb kde člověk tam "sto" let tráva neroste a proto je to co je v záhlaví - ideologie :-).
???
Proč by to měla být ideologie jen proto, že v něco z toho nevěříš ty,
individuální zcela domotaná a pomotaná věřící s vlastní propracovanou
soustavou názorů, postojů, hodnot a idejí jak bůh není bytost, není
trojjedinný, je žena a podobný sračky?
Tobě už zase mrdá v kuličce, Kroky?
To že bůh není bytost, není trojjedinný, je i "žena" tedy že ne jenom mužem jsem se ne/dočetla v Bibli a pouze o tom ráda diskutují protože v tom vidím rozpor z ustálenou křesťanskou naukou a ráda by jsem k tomu nadobyla nějaké bližší vysvětlení.
???
To ale nehraje roli, co o tom ráda.
Prostě sis to vytvořila jako mustr pro svou vlastní náboženskou
ideologii.
Toť celé
PS : zbytek té ideologie přebíráš z náboženství, samozřejmě.
He mustr :-)
Co si jako náboženství si teprve utvářím neb by jsem nerada uvěřila kde
jaké blbině :-)
Když humanisté hlásali, že staví na první místo člověka, mysleli
tím obecně lidský druh. Nevěřím- li v Boha, pak přirozeně pro mě na
prvním místě není nějaká nadpřirozená bytost, ale lidé, jejich (i moje)
starosti a problémy.
Jestliže, nevěřím v biblickou verzi stvoření světa a jeho smyslu, pak
logicky přemýšlím, jak to opravdu je - přece nemám zájem o další verzi
stvořenou z neprokázaných představ.
Považovat něco za užitečné a prospěšné může samozřejmě jak
věřící, tak i ateista. Ateista ale jako prospěšné a užitečné ba
prioritní nebude pokládat modlení, bohoslužby a jiné náboženské
rituály. To není samozřejmě žádná ideologie, ale nutný důsledek
ateistického postoje.
2